Hlavní navigace

Zákon o spotřebitelském úvěru - nový - HLAVA II - NĚKTERÉ SMLUVNÍ PODMÍNKY

Předpis č. 257/2016 Sb.

Znění od 1. 1. 2024

257/2016 Sb. Zákon o spotřebitelském úvěru

HLAVA II

NĚKTERÉ SMLUVNÍ PODMÍNKY

§ 112

Vyloučení použití směnky nebo šeku

(1) Ke splacení nebo zajištění spotřebitelského úvěru nelze použít směnku nebo šek.

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b), který po přechodnou dobu nelze dostatečně zajistit zástavním právem podle § 113 odst. 2. Takový spotřebitelský úvěr na bydlení je možné zajistit směnkou nikoli na řad, kterou je věřitel povinen vrátit spotřebiteli neprodleně po zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení zástavním právem podle § 113 odst. 2.

(3) Poskytovatel a zprostředkovatel společně a nerozdílně nahradí spotřebiteli škodu způsobenou porušením zákazu stanoveného v odstavci 1.

§ 113

Zajištění spotřebitelského úvěru

(1) Zajištění spotřebitelského úvěru nesmí být k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. To neplatí v případě spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) a v případě, že koupě nebo zachování vlastnictví předmětu zajištění je financováno spotřebitelským úvěrem jiným než na bydlení zajištěným tímto předmětem.

(2) Je-li k zajištění spotřebitelského úvěru užita nemovitá věc nebo věcné právo k nemovité věci, může mít toto zajištění pouze formu zástavního práva; k jiným ujednáním, jejichž účelem je zajištění spotřebitelského úvěru, se nepřihlíží.

(3) Při oceňování předmětu zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení se předmět zajištění ocení cenou obvyklou nebo tržní hodnotou podle zákona upravujícího oceňování majetku. Ocenění předmětu zajištění musí být nestranné a objektivní a musí být zaznamenáno v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Osoby provádějící ocenění předmětu zajištění musí být důvěryhodné, odborně způsobilé a dostatečně nezávislé na procesu poskytování spotřebitelského úvěru.

§ 114

Použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou

Při poskytování spotřebitelského úvěru prostřednictvím hlasové telefonní komunikace, textové nebo multimediální zprávy nelze pro přístup ke službám použít telefonní číslo s vyšší než běžnou cenou, zejména telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou, telefonní číslo pro přístup ke službám univerzálního přístupového čísla nebo telefonní číslo pro přístup ke službám se sdílenými náklady podle jiného právního předpisu4).

§ 115

Omezení vázaného poskytování spotřebitelského úvěru

(1) Zakazuje se vázat uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na uzavření smlouvy, ve které se sjednává doplňková služba, pokud není možno uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru bez uzavření smlouvy o doplňkové službě.

(2) Je-li uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru podmíněno uzavřením pojistné smlouvy, nesmí poskytovatel spotřebitele omezovat při výběru pojistitele.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na

a) bezplatný platební nebo spořicí účet, jehož účelem je shromažďovat peněžní prostředky pro splácení nebo obsluhu spotřebitelského úvěru,

b) stavební spoření podle zákona upravujícího stavební spoření, nebo

c) pojištění vozidla, které je spotřebitelským úvěrem financováno.

§ 116

Omezení rizik vyplývajících ze sjednání spotřebitelského úvěru v cizí měně

(1) Je-li uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v cizí měně, poskytovatel umožní spotřebiteli za podmínek, které určí smlouva o spotřebitelském úvěru, změnu měny, v níž je spotřebitelský úvěr vyjádřen, na měnu

a) ve které měl spotřebitel hlavní příjem v době, kdy bylo provedeno poslední posouzení jeho úvěruschopnosti ve vztahu k danému spotřebitelskému úvěru,

b) ve které spotřebitel držel aktiva, z nichž má být spotřebitelský úvěr splácen, v době, kdy bylo provedeno poslední posouzení jeho úvěruschopnosti ve vztahu k danému spotřebitelskému úvěru,

c) členského státu, v němž měl spotřebitel bydliště v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo

d) členského státu, v němž má spotřebitel bydliště v okamžiku, kdy žádá o změnu měny, v níž je vyjádřen spotřebitelský úvěr.

(2) Neumožní-li poskytovatel spotřebiteli změnu měny, v níž je spotřebitelský úvěr vyjádřen, zajistí jiné mechanismy k omezení rizika vyplývajícího ze změny směnného kurzu mezi měnou, v níž je spotřebitelský úvěr vyjádřen a korunou českou; je-li spotřebitelský úvěr v cizí měně vyjádřen v korunách českých, mezi korunou českou a měnou podle odstavce 1 odlišnou od koruny české.

(3) Ke změně měny, v níž je vyjádřen spotřebitelský úvěr, podle odstavce 1, se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, kdy spotřebitel o změnu měny požádal, není-li ve smlouvě o spotřebitelském úvěru na bydlení stanoveno jinak.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).