Obsah předpisu Tisk stránky

Občanský zákoník

 

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Část třetí
Absolutní majetková práva

Hlava II: Věcná práva

Díl 6: Správa cizího majetku
Oddíl 1: Všeobecná ustanovení o správě cizího majetku
Pododdíl 1: Obecná ustanovení
(1) Každý, komu je svěřena správa majetku, který mu nepatří, ve prospěch někoho jiného (dále jen "beneficient"), je správcem cizího majetku.
(2) Má se za to, že správce právně jedná jako zástupce vlastníka.
(1) Správce plní své povinnosti osobně. Na jinou osobu může přenést svou působnost nebo se dát jinak zastoupit jen při jednotlivém právním jednání; přitom je povinen takovou osobu pečlivě vybrat a dát jí dostatečné pokyny.
(2) Dá-li se správce neoprávněně zastoupit jinou osobou nebo pověří-li jinou osobu neoprávněně výkonem své působnosti, je beneficientovi odpovědný s touto osobou společně a nerozdílně ze všeho, co učinila.
(1) Má se za to, že správci náleží obvyklá odměna podle povahy jeho služeb.
(2) Kdo spravuje cizí majetek bez právního důvodu, nemá právo na odměnu.
Zisk a náklady správce rozdělí mezi beneficienty podle stanov či jiné smlouvy, jinak co nejspravedlivěji se zřetelem k povaze a předmětu správy a k okolnostem jejího vzniku se zřetelem k obecným zvyklostem. Nelze-li stanovit jiný poměr pro rozdělení zisku a nákladů mezi beneficienty, platí, že jsou tyto podíly stejné.
Vyžaduje-li se k určitému jednání beneficientův souhlas, může jej nahradit svým rozhodnutím soud, pokud je beneficient neznámý nebo pokud nelze beneficientovo stanovisko včas zjistit. To platí i v případě, že beneficient odmítá souhlas udělit, aniž pro to má spravedlivý důvod.
Pododdíl 2: Prostá správa cizího majetku
Kdo vykonává prostou správu cizího majetku, činí vše, co je nutné k jeho zachování.
Správce uplatňuje při prosté správě všechna práva týkající se spravovaného majetku a řádně s ním hospodaří. Správce nesmí bez souhlasu beneficienta změnit účel spravovaného majetku.
Spravuje-li správce peněžní prostředky, musí je vynaložit obezřetně. Bylo-li něco ze spravovaného majetku vynaloženo určitým způsobem dříve, může správce zvolený způsob později změnit.
(1) Správce může ze spravovaného majetku něco zcizit, je-li to v zájmu zachování hodnoty, podstaty a účelu spravovaného majetku nebo je-li to nutné k zaplacení dluhů s tímto majetkem spojených; jinak jen za protiplnění. Za stejným účelem může správce spravovaný majetek zastavit nebo jinak použít jako jistotu. K těmto právním jednáním musí správci udělit souhlas beneficient.
(2) Souhlas k zcizení majetku správce nepotřebuje, hrozí-li mu rychlá zkáza nebo je-li pravděpodobné, že rychle ztratí na hodnotě.
Pododdíl 3: Plná správa cizího majetku
Komu je svěřena plná správa cizího majetku, dbá o jeho rozmnožení a uplatnění v zájmu beneficienta.
Správce může se spravovaným majetkem činit cokoli, co je nutné a užitečné.
Oddíl 2: Pravidla správy
Pododdíl 1: Povinnosti správce vůči beneficientovi
Správce cizího majetku vykonává svou působnost a plní povinnosti s péčí řádného hospodáře.
(1) Je-li beneficientů více, ať současně nebo následně, musí správce jednat vůči všem nestranně a brát ohled na jejich příslušná práva.
(2) Je-li správce sám beneficientem, musí brát na své zájmy stejný zřetel jako na zájmy ostatních beneficientů a vykonávat svou působnost ve společném zájmu.
Nejedná-li se o zájem nebo právo plynoucí z právního jednání, ze kterého správa vznikla, musí správce beneficientovi a osobě, která dohlíží na správu majetku nebo na zájem beneficienta, bez zbytečného odkladu oznámit
a) každý svůj zájem při podnikání nebo činnosti sledující majetkový pospěch, který by se mohl ocitnout v rozporu se zájmem beneficienta, a
b) každé své právo, které by mohl uplatnit vůči beneficientovi nebo ohledně spravovaného majetku.
Správce vede spolehlivé záznamy o spravovaném majetku a nesmí smísit svůj vlastní majetek s majetkem pod svou správou.
(1) Správce se může stát stranou smlouvy týkající se spravovaného majetku, smluvně nabýt právo na tento majetek nebo nabýt právo vůči beneficientovi jen se souhlasem beneficienta.
(2) Správce může užívat spravovaný majetek nebo informace získané při správě k vlastnímu prospěchu jen se souhlasem beneficienta, ledaže možnost takového užití určují stanovy či jiná smlouva nebo stanoví-li tak zákon.
Správce může bezúplatně převést svěřený majetek jen tehdy, je-li to přímo v povaze správy, nebo jedná-li se o majetek nepatrné hodnoty, jehož se správce zbavuje v zájmu beneficienta či ve shodě s účelem správy.
Správce nehradí škodu na majetku vyvolanou vyšší mocí, stárnutím nebo jiným přirozeným vývojem a běžným opotřebením při řádném užívání.
Soud může při určení náhrady škody správci rozsah náhrady snížit jen se zřetelem k okolnostem, za nichž byla správa přijata, anebo pokud správce vykonává správu bezúplatně, případně je-li správce nezletilý nebo je-li jeho svéprávnost omezena.
Pododdíl 2: Povinnosti správce a beneficienta vůči třetím osobám
(1) Správci nevzniká osobní povinnost ze závazku, který ujednal s jinou osobou na účet beneficienta. To platí i v případě, je-li zjevné, že správce jedná na účet svěřenského fondu.
(2) Jedná-li správce při výkonu své působnosti na účet beneficienta vlastním jménem, je zavázán společně s beneficientem; po beneficientovi lze však žádat plnění jen ze spravovaného majetku. To platí i v případě, že správce jednal na účet svěřenského fondu, třebaže to nebylo zjevné.
Překročí-li správce svoji působnost, je ze svého jednání osobně zavázán. Spoléhala-li však třetí osoba v dobré víře na řádný výkon správcovy působnosti, nebo potvrdil-li beneficient, byť i jen mlčky, právní jednání správce, jsou správce a beneficient zavázáni společně a nerozdílně, avšak po beneficientovi lze žádat plnění jen ze spravovaného majetku.
Správce překročí svou působnost, vykonává-li ji sám, ač ji měl vykonávat společně s další osobou; to neplatí, byl-li tímto postupem získán pro spravovaný majetek větší prospěch, než co má být z něho vydáno.
Předstírá-li svéprávný třetí osobě, že jiná osoba je správcem jeho majetku, vznikají ze smlouvy uzavřené v dobré víře s touto jinou osobou stranám stejné povinnosti, jako by majetek předstírajícího byl pod správou.
Pododdíl 3: Inventář, jistota a pojištění
(1) Správce sestaví inventář, dá jistotu za řádný výkon správy nebo pojistí svěřený majetek, určí-li tak stanovy či jiná smlouva nebo stanoví-li tak zákon.
(2) Na návrh beneficienta nebo jiné osoby, která má na tom právní zájem, soud může uložit správci povinnost podle odstavce 1 při uvážení hodnoty spravovaného majetku, postavení stran a dalších okolností případu. Návrhu nelze vyhovět, odporuje-li to smlouvě o zřízení správy uzavřené mezi správcem a beneficientem.
(1) Je-li správce povinen sestavit inventář, uvede v něm věrný a přesný seznam jmění zahrnutého do správy včetně seznamu významných dokladů.
(2) Věci osobní potřeby zahrnuté do inventáře lze popsat jen obecně, ledaže jsou mezi nimi věci hodnoty nikoli nepatrné.
Má se za to, že majetek popsaný v inventáři je ke dni sestavení inventáře v dobrém stavu.
Inventář správce doručí tomu, kdo ho správou pověřil, beneficientovi a osobě, o níž to bylo ujednáno nebo zákonem stanoveno. Beneficient nebo jiná osoba, která má na tom právní zájem, má právo namítnout nesprávnost inventáře v jakékoli jeho položce nebo žádat sestavení nového inventáře.
(1) Správce je oprávněn pojistit spravovaný majetek na náklady beneficienta proti běžným rizikům.
(2) Správce má právo pojistit svou majetkovou odpovědnost ze správy na náklady beneficienta, vykonává-li správu bezúplatně.
Pododdíl 4: Společná správa
Několik správců pověřených společnou správou rozhoduje a jedná většinou hlasů, ledaže smlouva určí nebo zákon stanoví jinak. Má se za to, že každý ze společných správců má jeden hlas.
(1) Nemohou-li společní správci jednat podle § 1411 pro překážku způsobenou právní událostí, pro soustavnou nečinnost či soustavný odpor některého správce, anebo z jiného podobného důvodu, mohou ostatní správci rozhodovat a jednat samostatně v záležitostech potřebných k udržení současného stavu. V jiných záležitostech mohou takto jednat se souhlasem soudu.
(2) Trvá-li stav podle odstavce 1, může soud rozhodnout na návrh osoby, která na tom má právní zájem, že správci mohou rozhodovat a jednat jiným způsobem, než stanoví § 1428, že některý ze správců bude mít rozhodující hlas, nebo rozhodnout o dalším výkonu správy jiným způsobem přiměřeným okolnostem případu.
Ze společné správy jsou správci zavázáni společně a nerozdílně, ledaže zákon stanoví jinak.
(1) Nesdělí-li některý ze společných správců ostatním správcům bez prodlení, že s rozhodnutím nesouhlasí, a neoznámí-li to bez zbytečného odkladu beneficientovi, má se za to, že rozhodnutí schválil.
(2) Přijali-li společní správci rozhodnutí v nepřítomnosti některého z nich, má se za to, že nepřítomný rozhodnutí schválil, pokud svůj nesouhlas neoznámil ostatním správcům a beneficientovi bez zbytečného odkladu poté, co se o rozhodnutí dozvěděl.
Pododdíl 5: Obezřetné investice
Správce rozhoduje o investicích se zřetelem k výnosu a předpokládanému zisku; je-li to možné, rozvrhne investiční riziko tak, aby dosáhl takového poměru mezi pevným příjmem a pohyblivými výnosy, který rozumně odpovídá hospodářským podmínkám.
Správci se zakazuje nabýt pro beneficienta více než 5 % akcií téhož emitenta. Správci se rovněž zakazuje nabýt pro beneficienta akcii, dluhopis nebo jiný dlužnický cenný papír osoby, která porušila povinnost platit z cenného papíru výnos; takové osobě správce nesmí ani poskytnout úvěr.
Správce může uložit spravované peněžní prostředky na účet u banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva s možností jejich výběru na požádání nebo do třiceti dnů.
Investici vynaloženou dříve, než se ujal správy, může správce udržovat, třebaže nebyla obezřetná.
Pododdíl 6: Vyúčtování
(1) Správce předloží beneficientovi vyúčtování správy nejméně jednou za rok. Je-li správců několik, předloží vyúčtování společné, ledaže vzhledem k rozdělení jejich působnosti smlouva určí nebo zákon stanoví něco jiného.
(2) Vyúčtování musí být tak podrobné, aby bylo možné ověřit jeho správnost.
Správce beneficientovi umožní kdykoli přezkoumat účetní knihy a doklady týkající se správy a poskytne mu na vyžádání potřebné informace, jak je správa vedena.
Oddíl 3: Skončení správy
Činnost správce skončí odstoupením, odvoláním, omezením svéprávnosti osoby dosud svéprávné, nebo osvědčením úpadku správce.
Správa zaniká uplynutím doby, na kterou byla zřízena, dosažením účelu nebo zánikem práva beneficienta k spravovanému majetku.
(1) Prohlásí-li správce, že odstupuje z funkce, skončí jeho povinnosti doručením prohlášení o odstoupení osobě oprávněné povolat nového správce, ledaže toto prohlášení vztahuje odstoupení k pozdějšímu datu. Správce doručí prohlášení o odstoupení i ostatním správcům, beneficientovi a tomu, kdo nad správou vykonává dohled.
(2) Správce nesmí od správy odstoupit v nevhodnou dobu, ani jinak odstoupením porušit své povinnosti k řádné správě, jinak nahradí škodu podle části čtvrté tohoto zákona.
Kdo správce ustavil, může jej odvolat prohlášením učiněným v písemné formě.
Právní jednání toho, kdo jednal jako správce v dobré víře, že správa dosud neskončila, beneficienta zavazuje. Beneficienta zavazuje i právní jednání osoby, která přestala být správcem, pokud druhá strana jednala v dobré víře, že správa trvá.
Při skončení správy učiní správce s účinky zavazujícími beneficienta vše, co je vzhledem k tomu nutné nebo co je nezbytné k zamezení ztráty.
(1) Zemře-li správce nebo zanikne-li, oznámí osoba, která má povinnost zařídit správcovy záležitosti, bez zbytečného odkladu poté, co se o správcově smrti nebo zániku dozví, zánik správy tomu, kdo správce správou pověřil, jakož i beneficientovi a další osobě, o níž to bylo ujednáno nebo stanoveno zákonem. To platí i tehdy, zanikla-li správa proto, že správce byl ve svéprávnosti omezen.
(2) Kdo má povinnost oznámení podle odstavce 1, učiní vše, co je jinak oprávněn nebo povinen učinit při zániku správy správce.
Správce předloží beneficientovi při ukončení správy vyúčtování. Vyúčtování předloží i správci, který nastupuje na jeho místo. Ustanovení § 1426 a 1427 platí obdobně.
(1) Správce při ukončení správy předá spravovaný majetek beneficientovi nebo nově nastupujícímu správci v místě, kde se tento majetek nalézá, ledaže je dohodnuto něco jiného.
(2) Povinnost předat spravovaný majetek zahrnuje vydání všeho, co správce pro beneficienta v průběhu správy získal, včetně náhrad, k nimž je správce povinen podle předchozích ustanovení.
K majetku, který je povinen vydat, má správce zadržovací právo k zajištění svých pohledávek ze správy. Má-li však správce vydat peněžní prostředky, započte svoji případnou pohledávku proti vzájemné pohledávce beneficienta.
Oddíl 4: Svěřenský fond
Pododdíl 1: Pojem svěřenského fondu a jeho vznik
(1) Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat.
(2) Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy.
(3) Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.
(1) Účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný, anebo soukromý.
(2) Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Tento fond lze zřídit i za účelem investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance, společníky či jiné osoby.
(3) Hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondu nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu.
(1) Svěřenský fond musí mít vlastní označení.
(2) Označení svěřenského fondu musí vyjadřovat jeho účel a obsahovat slova "svěřenský fond".
(1) Svěřenský fond je zřízen vznikne, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě; je-li svěřenských správců více, postačí, pokud pověření přijme alespoň jeden z nich. Byl-li však svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele.
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2018.)
(2) Svěřenský fond vzniká dnem zápisu do evidence svěřenských fondů.
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2018.)
(3) Byl-li však svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele. Do evidence svěřenských fondů se zapíše po svém vzniku.
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2018.)
(1) Každý svěřenský fond musí mít statut. Statut svěřenského fondu vydává zakladatel. Zřizuje-li se svěřenský fond pořízením pro případ smrti, použije se přiměřeně § 311.
(2) Statut obsahuje alespoň
a) označení svěřenského fondu,
b) označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku,
c) vymezení účelu svěřenského fondu,
d) podmínky pro plnění ze svěřenského fondu,
e) údaj o době trvání svěřenského fondu; není-li uvedena, platí, že fond byl zřízen na dobu neurčitou,
f) má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen, a
g) počet svěřenských správců a způsob jejich jednání.
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2018.)
(3) Statut vyžaduje formu veřejné listiny.
Pododdíl 2: Správa svěřenského fondu
(1) Svěřenským správcem může být každý svéprávný člověk.
(2) Právnická osoba může být svěřenským správcem, stanoví-li to zákon.
Za podmínek uvedených v § 1453 může být svěřenským správcem i zakladatel svěřenského fondu nebo osoba, které má být ze svěřenského fondu plněno. V takovém případě však musí mít svěřenský fond dalšího svěřenského správce, kterým je osoba třetí, a správci musí právně jednat společně.
(1) Svěřenského správce jmenuje a odvolává zakladatel. Zakladatel může ve statutu určit jiný způsob jmenování nebo odvolání svěřenského správce.
(2) Na návrh osoby, která na tom má právní zájem, jmenuje svěřenského správce soud, nejmenuje-li jej k tomu oprávněná osoba v přiměřené době nebo nelze-li jej ustavit podle odstavce 1.
Svěřenskému správci náleží plná správa majetku ve svěřenském fondu. Do veřejného seznamu nebo do jiné evidence se svěřenský správce zapíše jako vlastník majetku ve svěřenském fondu s poznámkou "svěřenský správce".
Pododdíl 3: Obmyšlený
(1) Zakladatel má právo jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu, ledaže statut svěřenského fondu určí něco jiného.
(2) Nevyužije-li zakladatel práva podle odstavce 1, jmenuje obmyšleného a určí mu plnění ze svěřenského fondu svěřenský správce. Jedná-li se o svěřenský fond zřízený k soukromému účelu, může svěřenský správce vykonat toto právo, jestliže statut určí okruh osob, ze kterého lze obmyšleného jmenovat.
(3) Jmenování nebo jiné určení obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu je účinné dnem, kdy byl obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů.
(4) (3) Obmyšlenému lze přiznat právo na plody nebo užitky ze svěřenského fondu nebo právo na majetek ze svěřenského fondu, případně na podíly na nich.
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2018.)
(1) Kdo je oprávněn jmenovat obmyšleného nebo určit mu plnění ze svěřenského fondu, postupuje podle statutu a vlastního uvážení. Může své rozhodnutí změnit nebo zrušit za podmínek určených statutem.
(2) Nikdo není oprávněn jmenovat obmyšleného nebo určit mu plnění ze svěřenského fondu pro vlastní zisk.
Právo obmyšleného na plnění ze svěřenského fondu vzniká za podmínek určených statutem.
(1) Byl-li svěřenský fond zřízen za soukromým účelem, vznikne právo obmyšleného na plnění nejpozději uplynutím sta let od vzniku svěřenského fondu, a to i když statut určil pozdější dobu. I po uplynutí sta let však může vzniknout právo na plnění tomu obmyšlenému, jemuž se má podle statutu dostat podílu na majetku nejpozději při zániku posledního práva na plody nebo užitky, jakož i tomu obmyšlenému člověku, jenž byl zakladatelovým současníkem či dítětem zakladatele nebo jeho současníka, pokud má podle statutu nastoupit nejpozději při smrti nebo zániku obmyšleného s dřívějším pořadím, aby jako další v pořadí nabýval plody nebo užitky; po dobu jeho života mohou spolu s ním nabývat plody nebo užitky i jiné osoby.
(2) Byl-li svěřenský fond zřízen za soukromým účelem, zanikne právo obmyšleného na plody nebo užitky nejpozději uplynutím sta let od vzniku svěřenského fondu; u člověka však takové právo může trvat až do jeho smrti.
(1) Za trvání svěřenského fondu má obmyšlený právo požadovat ve shodě se statutem příslušné plnění.
(2) Obmyšlený svěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem se práva podle odstavce 1 může vzdát prohlášením učiněným ve formě veřejné listiny.
Jednalo-li se o právo na plody nebo užitky a není-li jiný obmyšlený, na něhož by takové právo mohlo přejít, přechází na obmyšlené, jimž náleží právo na majetek ze svěřenského fondu.
Pododdíl 4: Dohled nad správou svěřenského fondu
(1) Dohled nad správou svěřenského fondu vykonává zakladatel a osoba označená za obmyšleného, popřípadě další osoby, určí-li tak statut.
(2) V případech stanovených zákonem dohlíží na správu svěřenského fondu jiná osoba nebo skupina osob, anebo orgán veřejné moci.
Je-li svěřenský fond zřízen ve prospěch obmyšleného, který v den vzniku fondu ještě není, nebo kterého v den vzniku fondu nelze určit, jmenuje zakladatel osobu oprávněnou dohlížet na správu svěřenského fondu v zájmu obmyšleného. Není-li to možné, nebo je-li zakladatel nečinný, jmenuje takovou osobu soud na návrh správce nebo toho, kdo na tom má zájem.
(1) Svěřenský správce bez zbytečného odkladu doručí tomu, kdo má právo dohledu nad správou svěřenského fondu podle zákona, oznámení, v němž uvede alespoň označení, účel a dobu trvání svěřenského fondu a své jméno a adresu. Oznámení není třeba, jsou-li tyto skutečnosti osobě oprávněné k dohledu již známy.
(2) Na žádost toho, kdo má právo dohledu nad správou svěřenského fondu, umožní svěřenský správce kontrolu dokladů o svěřenském fondu a předloží mu vyžádané vyúčtování, zprávu nebo jinou informaci.
(1) Zakladatel, obmyšlený nebo i jiná osoba, která na tom má právní zájem, může soudu navrhnout, aby svěřenskému správci určité jednání uložil nebo zakázal, anebo aby svěřenského správce odvolal nebo jmenoval nového. Tyto osoby se také mohou dovolat neplatnosti právního jednání, kterým správce poškozuje svěřenský fond nebo právo obmyšleného; nabyla-li však třetí osoba právo v dobré víře, nesmí to vést k její újmě.
(2) Soud pověří osobu uvedenou v odstavci 1 na její návrh zahájením nebo vedením řízení v zájmu svěřenského fondu místo svěřenského správce a jeho jménem, je-li svěřenský správce bez dostatečného důvodu nečinný.
Účastní-li se svěřenský správce, zakladatel nebo obmyšlený činů sledujících úmyslné poškození práv zakladatelova věřitele nebo poškození svěřenského fondu, jsou zavázáni společně a nerozdílně.
Pododdíl 5: Změny svěřenského fondu
Kdo zvýší majetek svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti, není jeho zakladatelem. Majetek takto nabytý podléhá správě podle statutu a zákona.
(1) Soud může na návrh osoby, která na tom má právní zájem, rozhodnout, že svěřenský fond zruší, pokud je dosažení účelu svěřenského fondu nemožné nebo obtížně dosažitelné, zejména následkem okolností zakladateli neznámých nebo pro zakladatele nepředvídatelných. Jedná-li se o svěřenský fond zřízený za veřejně prospěšným účelem, může soud rozhodnout, že jeho původní účel nahradí podobným účelem.
(2) Lze-li ve shodě s původním úmyslem zakladatele účelu svěřenského fondu dosáhnout nebo mu lépe prospět změnou statutu fondu, soud statut upraví.
Před rozhodnutím podle § 1469 si soud vyžádá stanovisko zakladatele nebo jeho právního nástupce, svěřenského správce, obmyšleného a toho, komu nad správou svěřenského fondu náleží dohled, pokud nejsou navrhovateli.
Pododdíl 6: Zánik svěřenského fondu
Uplyne-li doba, na kterou byl svěřenský fond zřízen, je-li dosaženo účelu, pro který byl svěřenský fond zřízen, nebo rozhodne-li tak soud, správa svěřenského fondu končí. Byl-li svěřenský fond zřízen za soukromým účelem, končí jeho správa i v případě, že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění ze svěřenského fondu.
Při zániku správy svěřenského fondu vydá svěřenský správce majetek tomu, kdo na něj má právo. Má se za to, že na majetek má právo obmyšlený, a pokud není, zakladatel svěřenského fondu; není-li žádný z nich, připadá majetek do vlastnictví státu.
(1) Zanikne-li správa svěřenského fondu zřízeného za veřejně prospěšným účelem proto, že tento účel nelze naplnit, soud rozhodne na návrh svěřenského správce, že majetek bude převeden do jiného svěřenského fondu nebo do vlastnictví právnické osoby sledující dosažení účelu, který je co možná nejbližší původnímu účelu svěřenského fondu. Před vydáním rozhodnutí si soud vyžádá stanovisko toho, komu nad správou svěřenského fondu náleží dohled.
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 nelze vydat, určuje-li statut svěřenského fondu, jak má být s majetkem při zániku svěřenského fondu naloženo.
Naloží-li svěřenský správce při zániku správy s majetkem podle statutu, popřípadě vydá-li majetek podle § 1472 nebo převede-li jej podle § 1473, svěřenský fond zanikne. Svěřenský správce podá návrh na výmaz svěřenského fondu z evidence svěřenských fondů do třiceti dnů od zániku svěřenského fondu.
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2018.)
spacer spacer spacer
Obsah předpisu Skrýt zrušené nebo nahrazené pùvodní znìní pøedpisu (nyní pøeškrtnuto). Nahoru
Probíhá načítání...
Slovník pojmů
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:
Nová registrace Zapomenuté heslo
E-mail zpravodaj

Přihlašte se k odběru e-mailového zpravodaje, který Vás upozorní na novinky našeho serveru

Anketa - hlasovalo 890 lidí

Souhlasíte se zvýšení minimální mzdy na 12 200 Kč?

Ano 73 %
 
Ne 27 %
 
Výsledky anket
Vyhledávání v rejstřících
© 1998 - 2017 HAVIT, s.r.o.   |   4985   |   ISSN 1213-7235   |   e-mail: business@center.cz