Tisk stránky

Nemocenské pojištění zaměstnanců

 

 

Nemocenské pojištění je součástí sociálního zabezpečení a jeho účelem je zabezpečit výdělečně činné osoby peněžitými dávkami v době nepřítomnosti v práci z důvodu nemoci a mateřství. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců - při splnění stanovených podmínek vzniká ze zákona a je povinná.

Účast osob samostatně výdělečně činných na nemocenském pojištění je dobrovolná. Tato problematika včetně důchodového pojištění je uvedena v části týkající se nemocenského a důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných.

Právní úprava

Nemocenské pojištění zaměstnanců je upraveno těmito právními předpisy:

  1. zákonem č.54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění,
  2. zákonem č.88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, v platném znění
  3. vyhláškou č.165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění,
  4. vyhláškou č.143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, v platném znění,
  5. vyhláškou č.141/1958 Ú.l. o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených, v platném znění

Okruh pojištěných osob

Osobní rozsah nemocenského pojištění stanoví, které osoby mohou být účastny nemocenského pojištění. Podle zákona o nemocenském pojištění jsou pojištěni, pokud splňují podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění a jsou činní v České republice

  • zaměstnanci v pracovním poměru,
  • členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
  • společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
  • zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
  • soudci,
  • členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění
  • poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území ČR
  • členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání , Členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr a zástupce finančního arbitra ,Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby,
  • dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
  • pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního předpisu, nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního předpisu,
  • osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
  • studenti a žáci,
  • státní zaměstnanci podle služebního zákona ( účinnost od 1. ledna 2009),
  • pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,

(dále jen „zaměstnanci“).

Za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.

Kdo vykonává několik činností zakládajících účast na nemocenském pojištění podle tohoto zákona (např. souběžně pracuje v rámci více pracovních poměrů), je pojištěn z každé činnosti samostatně. Jedinou výjimkou je jednatel společnosti s ručením omezeným, který je současně společníkem této společnosti - takový zaměstnanec je pojištěn z těchto činností jen jednou.

Podmínkou účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců je výkon činnosti na území České republiky. Vykonává-li však zaměstnanec přechodně práci mimo území České republiky, nemá to vliv na jeho pojištění. Pokud zaměstnanec zaměstnavatele se sídlem na území České republiky má místo výkonu práce trvale v cizině, je nemocensky pojištěn pouze v případě, že má trvalý pobyt na území České republiky. Uvedené pravidlo se nepoužije v případech, kdy mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení nebo Nařízení EHS 1408/71 (dále jen mezinárodní smlouva) nestanoví jinak.

Z účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců jsou vyňati:

  • příslušníci ozbrojených sborů z povolání,
  • cizí státní příslušníci, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky a kteří jsou činni v České republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výsad a imunit, pokud mohou být účastni nemocenského pojištění v jiném státě,
  • zaměstnanci, kteří jsou činni v České republice pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky; to však neplatí, jde-li o zaměstnance, kteří jsou činni v České republice pro zaměstnavatele, kteří mají sídlo na území státu, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení,
  • zaměstnanci, kteří vykonávají pouze příležitostné zaměstnání; příležitostným zaměstnáním se přitom rozumí nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích, nebo zaměstnání, jehož obsahem je pouze pracovní činnost malého rozsahu, tj. v němž započitatelný příjem nedosahuje ani 400 Kč za kalendářní měsíc,
  • příslušníci Celní správy České republiky,
  • příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky.

Pojistný poměr

Pojistný poměr je právní vztah mezi zaměstnancem a nemocenským pojištěním, který zaměstnanci zaručuje, že mu při splnění stanovených podmínek, vznikne nárok na některou z dávek nemocenského pojištění.

  • Pojištění vzniká dnem vstupu do zaměstnání, vzniká přímo ze zákona, jakmile se pro jeho vznik splnily všechny podmínky.
  • Pojištění trvá po celou dobu trvání zaměstnání, zakládajícího účast na nemocenském pojištění.
  • Zaniká automaticky dnem skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění.

Odchylná úprava

Účast na nemocenském pojištění, výpočet a poskytování dávek nemocenského pojištění jsou s ohledem na charakter činnosti upraveny u určitého okruhu zaměstnanců odchylně od obecné právní úpravy, a to ve vyhlášce č. 165/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Odchylná úprava se týká:

  • domáckých zaměstnanců,
  • zaměstnanců na nepravidelnou výpomoc,
  • členů družstev, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, a společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
  • studentů a žáků,
  • členů zastupitelstev územních samosprávných celků,
  • zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti,
  • dobrovolných pracovníků pečovatelské služby,
  • pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče, nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech,
  • poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu a poslanců Evropského parlamentu zvolených na území ČR.

Pokud z uvedené vyhlášky nevyplývá odchylná úprava, platí pro nemocenské pojištění těchto zaměstnanců obecná úprava.

Dávky nemocenského pojištění

Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují čtyři dávky

  • nemocenské,
  • podpora při ošetřování člena rodiny,
  • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
  • peněžitá pomoc v mateřství.

Podmínky nároku na nemocenské

u zaměstnanců

  • uznání dočasné neschopnosti k práci či nařízená karanténa;
  • účast na nemocenském pojištění v době vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Tato podmínka je splněna i tehdy, došlo-li ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti či počátku nařízené karantény sice v době po skončení nemocenského pojištění, ale v době, kdy má bývalý pojištěnec ještě zachovány nároky ze zaniklého nemocenského pojištění;
  • ztráta započitatelného příjmu ze zaměstnání, ze kterého je nemocenské poskytováno.

Podmínky nároku na podporu při ošetřování člena rodiny

  • účast na nemocenském pojištění v době vzniku potřeby ošetřování (péče) o člena rodiny. Tato podmínka je splněna též v případě, kdy ke vzniku této potřeby došlo v době po skončení nemocenského pojištění, ale ještě v době, kdy má bývalý pojištěnec zachovány nároky ze zaniklého nemocenského pojištění;
  • zaměstnanec nepracuje z důvodu ošetřování nemocného člena rodiny, nebo péče o dítě ve věku do 10 let ze stanovených důvodů;
  • žití v domácnosti s ošetřovaným (o koho musí pečovat), tato podmínka se nevztahuje na ošetřování (péči) dítěte ve věku do 10 let rodičem;
  • ztráta započitatelného příjmu ze zaměstnání, ze kterého je podpora při ošetřování člena rodiny poskytována.

Podmínky nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

  • účast ženy na nemocenském pojištění;
  • převedení těhotné zaměstnankyně nebo matky do konce 9. měsíce po porodu na jinou práci ze stanovených důvodů;
  • pokles jejího výdělku z důvodu převedení bez jejího zavinění.

Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství

u zaměstnankyň

  • účast ženy na nemocenském pojištění, popř. zachované nároky ze zaniklého nemocenského pojištění v době šesti týdnů před očekávaným nebo skutečným dnem porodu;
  • získání aspoň 270 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před porodem;
  • porod;
  • ztráta započitatelného příjmu ze zaměstnání, ze kterého je peněžitá pomoc v mateřství poskytována

Výpočet dávek nemocenského pojištění

Nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství se vypočte příslušnou procentní sazbou, která činí:

  • u peněžité pomoci v mateřství - 69%
  • u podpory při ošetřování člena rodiny - 69%
  • u nemocenského - 69% (25% za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti a karantény)

z denního vyměřovacího základu.

Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se však některé dny nezahrnují, aby neodůvodněně nedocházelo k rozmělnění výše denního vyměřovacího základu (např. dny poskytování nemocenského).'

Rozhodným obdobím je zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost (karanténa), potřeba ošetřování (péče o) člena rodiny, či ve kterém zaměstnankyně nastoupila mateřskou dovolenou.

Částka denního vyměřovacího základu podléhá redukci v případě, že přesahuje určitou stanovenou hodnotu. Přehled redukčních hranic je uveden v následující tabulce:

  redukce denního vyměřovacího základu plně započitatelný příjem do redukovaný příjem na 60 % z částky nad - do  
  od 1.10.1999 do 31.12.1999 360 Kč 360 - 540 Kč  
  od 1.1.2000 do 31.12.2000 400 Kč 400 - 590 Kč  
  od 1.1.2001 do 31.12.2001 430 Kč 430 - 630 Kč  
  od 1.1.2002 do 31.12.2005 480 Kč 480 - 690 Kč  
  od 1.1.2006 do 31.12.2006 510 Kč 510 – 730 Kč  
  od 1.1.2007 do 31.12.2007 550 Kč 550 – 790 Kč  
  • Do první hranice se až do 31.12.2003 započítával vypočtený denní vyměřovací základ plně. Od 1.1.2004 se pro nemocenské a podporu při ošetřování (péče) člena rodiny za dobu prvních 14 dnů se z něho započítává jen 90% a až od 15. dne pracovní neschopnosti se započítává plně.
  • Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se započítává jen 60 %.
  • částce nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zjištěného ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.

Poskytování dávek nemocenského pojištění

Dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní dny po stanovenou dobu.

  • Jedná se o tzv. podpůrčí dobu, která u nemocenského činí maximálně rok. V některých případech se do ní započítávají též předchozí období pracovní neschopnosti pro nemoc a nepracovní úraz. Kratší podpůrčí doba platí pro poživatele důchodu a plného invalidního důchodu při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či nepracovního úrazu a činí 84 kalendářních dnů.
  • Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu prvních 9 kalendářních dnů, popř. 16 kalendářních dnů zaměstnanci, který má v péči dítě do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý.
  • Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje maximálně po dobu 28 týdnů, popř. 37 týdnů v případě žen, které porodily více dětí a starají se aspoň o dvě z nich, anebo se jedná o ženy svobodné, ovdovělé, rozvedené nebo z jiných vážných důvodů osamělé, které nežijí s druhem nebo v registrovaném partnerství.
    Pojištěncům (tj. ženám i mužům), kteří převzali dítě do trvalé péče nahrazující péči mateřskou na základě rozhodnutí příslušného orgánu anebo dítě jehož matka zemřela, se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů, popř. 31 týdnů, jestliže převzali dvě či více dětí a starají se alespoň o dvě z nich, nebo jde-li o pojištěnce svobodné, ovdovělé, rozvedené nebo z jiných vážných důvodů osamělé, kteří nežijí s druhem (družkou). Při převzetí dítěte do trvalé péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo dítěte, jehož matka zemřela, se peněžitá pomoc poskytne jen v případě, došlo-li k převzetí do 7 let věku dítěte.
  • Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje nejdéle do nástupu ženy na mateřskou dovolenou a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.

Uplatňování nároku na dávky

Nárok na dávky nemocenského pojištění se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. Pojištěnec, který do své trvalé péče nahrazující péči mateřskou převzal dítě, uplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství předložením své písemné žádosti. Žádost o dávku podávají zaměstnanci u svého zaměstnavatele. Osoby samostatně výdělečně činné u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Provádění nemocenského pojištění

Při provádění nemocenského pojištění plní stanovené povinnosti (úkoly) jednak okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení) jako orgány státní správy a organizace. Stanovené povinnosti uvedených subjektů jsou upraveny zákonem č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění.

V nemocenském pojištění se pro právnické a fyzické osoby, které zaměstnávají zaměstnance, používá pojem organizace a malá organizace.

organizace

Organizace je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců, anebo sice méně, avšak evidenci mezd pro ni vede jiná právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců.

Organizace sama provádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců

  • přijímá žádosti o dávky
  • posuzuje splnění podmínek pro nárok na dávky
  • vyplácí dávky zaměstnancům ve stanovených termínech

Nemocenské pojištění provádí

  • u zaměstnanců v pracovním poměru organizace, k níž jsou v pracovním poměru,
  • u členů družstva, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, toto družstvo,
  • u společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,
  • u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu,
  • u soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
  • u členů zastupitelstev územních samosprávných celků, kterým jsou vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění, provádí orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců územních samosprávných celků,
  • u poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná kancelář zákonodárného sboru, u poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území ČR, Kancelář Poslanecké sněmovny
  • u členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,
  • u prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad,
  • u ředitele Bezpečnostní informační služby tato služba,
  • u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která těmto pracovníkům vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
  • u pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, zřizovatel tohoto zařízení, a u pěstounů, kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního předpisu, orgán, který vyplácí tuto odměnu,
  • u osob zařazených k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě věznice,
  • u studentů a žáků orgány, které provádějí nemocenské pojištění zaměstnanců školy, na které student nebo žák studuje; jde-li o studenty a žáky, kteří jsou českými občany a jsou vysláni ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí příslušným orgánem nebo jinou právnickou osobou, tento orgán nebo tato právnická osoba, a jde-li o studenta nebo žáka, který do zahraničí nebyl vyslán tímto orgánem nebo jinou právnickou osobou, příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
  • u Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřejného ochránce práv,
  • u státních zaměstnanců podle služebního zákona služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby (účinnost od 1.1.2009)
  • u pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů organizace, k níž jsou v tomto pracovním vztahu,
  • u členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
  • u finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Česká národní banka,
  • u členů Rady Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad.

malá organizace

Malá organizace je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává aspoň jednoho zaměstnance, nejvíce však 25 zaměstnanců.

Nemocenské pojištění zaměstnanců malých organizací provádí příslušná okresní (městská) správa sociálního zabezpečení ( v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení), která také těmto zaměstnancům vyplácí dávky nemocenského pojištění.

Příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení k provádění nemocenského pojištění zaměstnanců malých organizací se řídí sídlem malé organizace.

Sídlem malé organizace se rozumí

  • u právnické osoby sídlo zapsané v obchodním rejstříku, popř. jiném stanoveném rejstříku nebo evidenci
  • u fyzické osoby místo trvalého pobytu této fyzické osoby
  • u fyzické osoby s trvalým pobytem v zahraničí místo jejího podnikání

Řízení ve věcech nemocenského pojištění

Řízení ve věcech nemocenského pojištění v sobě zahrnuje řízení v dávkových a jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění, řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Postup orgánů sociálního zabezpečení v těchto řízeních je upraven příslušnými zákonnými normami, a to především zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění, dále zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění a zákonem č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění. Pokud není stanoveno jinak, platí pro řízení v oblasti nemocenského pojištění správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.).

Předmětem řízení je:

  • v dávkových věcech nemocenského pojištění
    • o o rozhodování o vzniku, trvání a zániku nároku na dávky nemocenského pojištění, jejich výši, snížení apod., rozhodování o přeplatku na dávce a o dobrovolných dávkách.
  • v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění
    • o o rozhodování ve sporných případech o pojistném poměru, o pokutách (pro jejichž uložení vznikl důvod s ohledem na porušení povinností stanovených zákonem č. 582/1991 Sb. a zákona č 54/1956 Sb.) a o ukončení dočasné pracovní neschopnosti.
  • ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
    • o o rozhodování ve sporných případech o pojistném, zálohách na pojistné, o penále, placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, o přirážce k pojistnému a o pokutách (pro jejichž uložení vznikl důvod s ohledem na porušení povinností stanovených zákonem č. 589/1992 Sb.)

V uvedených případech je rozhodováno formou rozhodnutí ve správním řízení, kterým je v řízení ve věcech pojistného i platební výměr a výkaz nedoplatků, na jehož vydání se však předpisy o správním řízení nevztahují.

V prvním stupni řízení rozhodují ve věcech nemocenského pojištění příslušné OSSZ (MSSZ,PSSZ). O odvoláních proti těmto rozhodnutím rozhodují příslušné orgány druhého stupně, jimiž je v jednotlivých regionech referáty rozhodovací činnosti České správy sociálního zabezpečení a v Praze Česká správa sociálního zabezpečení - ústředí. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu lze ve věcech nemocenského pojištění podat žalobu k soudu. Žalobu nelze podat proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (takové rozhodnutí soud přezkoumá jen v rámci rozhodování o odnětí dávky nemocenského pojištění), o dobrovolných dávkách nemocenského pojištění (např. o přiznání nemocenského po uplynutí podpůrčí doby), o žádosti o odstranění tvrdosti předpisů o sociálním zabezpečení, o povolení splátek pojistného a penále, o prominutí penále.

spacer spacer spacer
Nahoru
Probíhá načítání...
Slovník pojmů
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:
Nová registrace Zapomenuté heslo
E-mail zpravodaj

Přihlašte se k odběru e-mailového zpravodaje, který Vás upozorní na novinky našeho serveru

Anketa - hlasovalo 897 lidí

Zaslouží si Jiří Kajínek milost od prezidenta Miloše Zemana?

Ano 51 %
 
Ne 49 %
 
Výsledky anket
Vyhledávání v rejstřících
© 1998 - 2017 HAVIT, s.r.o.   |   2216   |   ISSN 1213-7235   |   e-mail: business@center.cz