Obsah předpisu Tisk stránky

Zákon o daních z příjmů

 

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Část čtvrtá
Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů
Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob
(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti a nebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1. Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který nemůže uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a). (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(3) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 nebo 8. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3.
(4) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti. (Odstavec 4 se ruší s účinností od 1. ledna 2016.)
Podává-li osoba spravující pozůstalost daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní
a) nezdanitelnou část základu daně,
b) položku odčitatelnou od základu daně,
c) slevu na dani,
d) daňové zvýhodnění.

(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob hradí tuto daň na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů a pojistná.
(2) Plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků hradí tuto daň na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů, pojistná a odvod z úhrnu mezd.
(1) Poplatník, který je fyzickou osobou, s výjimkou poplatníka s příjmy pouze podle § 6, který podává daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období z důvodu insolvenčního řízení, neuplatní nezdanitelné části základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevy na dani s výjimkou slevy podle § 35ba odst. 1 písm. a) a § 35bb ve výši jedné dvanáctiny za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. Dále neuplatní daňové zvýhodnění s výjimkou slevy na dani podle § 35c odst. 1 ve výši jedné dvanáctiny za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. Při stanovení základu daně se vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji, u poplatníka vedoucího účetnictví z výsledku hospodaření, za tu část zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání.
(2) Nezdanitelné části základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevy na dani a daňové zvýhodnění poplatník uplatní v daňovém přiznání za uplynulé zdaňovací období, ve kterém se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady) za celé zdaňovací období, splňuje-li stanovené podmínky. Daň vyměřená na základě podání daňového přiznání podle odstavce 1 se považuje za zálohu na daň po vyměření daně podle daňového přiznání podaného po uplynutí zdaňovacího období.
(1) Poplatník uvedený v § 2 při rozhodnutí o úpadku, při předložení konečné zprávy, při podání návrhu na zrušení konkursu, při zrušení konkursu nebo při splnění jiného způsobu řešení úpadku19a) podává daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu41d), ve kterém neuplatní nezdanitelnou část základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevu na dani ani daňové zvýhodnění. Při stanovení základu daně za uplynulou část zdaňovacího období se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady). Obdobně se postupuje při přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu19a).
(2) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, k předložení konečné zprávy, k podání návrhu na zrušení konkursu, ke zrušení konkursu nebo ke splnění jiného způsobu řešení úpadku19a), poplatník podá daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevu na dani a daňové zvýhodnění.
(3) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a současně k předložení konečné zprávy, k podání návrhu na zrušení konkursu, ke zrušení konkursu nebo ke splnění jiného způsobu řešení úpadku19a), podá poplatník daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevu na dani a daňové zvýhodnění. Dojde-li k předložení konečné zprávy, k podání návrhu na zrušení konkursu, ke zrušení konkursu nebo ke splnění jiného způsobu řešení úpadku19a) k poslednímu dni zdaňovacího období, podává poplatník daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevu na dani a daňové zvýhodnění. Obdobně se postupuje při přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu19a).
(4) Daňová povinnost vzniklá na základě daňového přiznání podle odstavce 1 se považuje za zálohu na daň po vyměření daňové povinnosti podle daňového přiznání podaného podle odstavců 2 a 3.
(5) Ve zdaňovacích obdobích, která následují po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o způsobu řešení úpadku a zároveň nebyla předložena konečná zpráva, nebyl podán návrh na zrušení konkursu, nebyl zrušen konkurs nebo nebyl splněn jiný způsob řešení úpadku19a), podává poplatník daňové přiznání za každé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevu na dani a daňové zvýhodnění.
(1) Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků se platí prostřednictvím záloh, které se spravují jako daň podle daňového řádu. Tyto zálohy sráží nebo vybírá plátce daně ze základu pro výpočet zálohy, kterým je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, do kterého se nezahrnují příjmy, Plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje jako daň podle daňového řádu. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 a příjmů, které nejsou předmětem daně
a) které nejsou předmětem daně,
b) které jsou osvobozeny od daně,
c) z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
a) snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny, a
b) zvýšený o povinné pojistné.
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(2) Záloha se vypočte jako součin základu daně pro výpočet zálohy zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru a sazby daně z příjmů fyzických osob. Záloha ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí 15 %. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(3) Zálohy vypočtené podle odstavce 2 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
(4) Vypočtenou zálohu plátce daně, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, nejprve sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění (dále jen "záloha po slevě"). K měsíční slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) přihlédne plátce daně pouze v případě, že základ pro výpočet zálohy u poplatníka nepřesáhl 4násobek průměrné měsíční hrubé mzdy zveřejněné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok, který o 2 kalendářní roky předchází zdaňovacímu období, za které se příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky zúčtovávají nebo vyplácí. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(5) Plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, vypočte zálohu podle odstavců 2 a 3, pokud nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a). U poplatníka, který u plátce nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.
(6) K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) přihlédne plátce daně za podmínek stanovených v § 38k odst. 5 až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období. K zaměstnaneckému zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35bb přihlédne plátce daně rovněž až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.
(7) Plátce daně srazí zálohu při výplatě nebo připsání příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "mzda") poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, srazí zálohu při zúčtování mzdy. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.
(8) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období poplatníkovi mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější a neuplatnil-li poplatník ve zdaňovacím období u plátce daně dosud měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d odst. 2. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4.
(9) Nepodá-li poplatník, který není povinen podat daňové přiznání, toto přiznání nejpozději ve lhůtě pro jeho podání, považuje se daň za vyměřenou dnem uplynutí této lhůty, a to ve výši
a) sražených záloh a vyplacených měsíčních daňových bonusů v případě, že poplatník nepožádá o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, nebo
b) daně vypočtené v ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(10) Plátce odvede úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) odvede plátce úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o dluhu závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.
(11) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.
(12) Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.
(13) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh nepřihlédne ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ani k daňovému zvýhodnění.
(14) Splatnost daně vyměřené poplatníkovi podle odstavce 9 nebo záloh na tuto daň se posuzuje u poplatníka stejně jako u plátce daně. Dojde-li u poplatníka ke vzniku samostatného základu daně pro zdanění podle § 36 a současně ke vzniku základu pro výpočet zálohy na daň, zvýší se při dosažení maximálního vyměřovacího základu pojistného podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění21), o povinné pojistné nejdříve základ pro výpočet zálohy na daň. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(15) Pokud dochází ke srážce záloh nebo daně podle zvláštní sazby z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků v organizační jednotce plátce daně, je tato organizační jednotka plátcovou pokladnou39g), jestliže jsou v této organizační jednotce k dispozici doklady nezbytné pro provedení srážky záloh nebo daně a její kontrolu. Povinnost plátce daně vypočítat zálohu nebo daň podle zvláštní sazby u poplatníka z úhrnu jeho příjmů ze závislé činnosti anebo z funkčních požitků za kalendářní měsíc tím ale zůstává zachována. Je-li k tomu příslušných více plátcových pokladen nebo mzdových účtáren téhož plátce daně, zdaněním příjmů poplatníka pověří plátce daně jednu z nich, a jedná-li se o poplatníka, který má u plátce daně na zdaňovací období podepsané prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, pověří plátce daně zdaněním příjmů mzdovou účtárnu, u níž má poplatník toto prohlášení k dani podepsáno.
(1) Při výpočtu podle § 38h odst. 2 se záloha zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy.
(2) Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi
a) příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
b) 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

(3) Mzdový list musí za každý kalendářní měsíc obsahovat částku odpovídající rozdílu podle odstavce 2. (Paragraf se ruší s účinností od 1. ledna 2016.)
(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, závislou činnost nebo funkci a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15.února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat přiznání k dani.
(2) Dojde-li k zániku plátce daně bez právního nástupce, může poplatník požádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění místně příslušného správce daně nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění jen na základě dokladů za uplynulé zdaňovací období od všech předchozích plátců daně o zúčtované nebo vyplacené mzdě, sražených zálohách na daň z těchto příjmů, poskytnuté měsíční slevě na dani podle § 35ba a 35c a vyplacených měsíčních daňových bonusech. Plátce daně roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede, pokud poplatník tyto doklady nepředloží plátci daně do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
(4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do 15. března po uplynutí zdaňovacího období z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, závislou činnost nebo funkci. U poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění, provede plátce daně výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35d odst. 6 až 9.
(5) Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, plátce daně vrátí jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a o zaměstnaneckou slevu a současně vyplatí zaměstnanecký bonus, nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku a zaměstnaneckého bonusu více než 50 Kč. O vrácený přeplatek z ročního zúčtování záloh a rovněž o vyplacený zaměstnanecký bonus sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, nebo požádá o jejich vrácení správce daně; v takovém případě nakládá správce daně s touto částkou jako s přeplatkem. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.
(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O vrácenou částku na záloze nebo o dodatečně vyplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.
(2) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen zaměstnanecký bonus nebo daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly 3 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. Plátce daně je povinen nejdříve vrátit tento rozdíl a poté může podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. O tento vrácený rozdíl sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. Jinak se vzniklý rozdíl vrátí na základě daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání podaného poplatníkem.
(3) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha nižší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus vyšší, než měl být, může plátce daně srazit vzniklý rozdíl ze mzdy, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O dodatečně vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém bonusu zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.
(4) Po uplynutí lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti je povinnost uhradit dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na zaměstnaneckém bonusu nebo na daňovém bonusu spolu s úrokem z prodlení na základě
a) dodatečného vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti podaného plátcem daně, pokud dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na zaměstnaneckém bonusu nebo na daňovém bonusu vznikla
1. zaviněním plátce daně, nebo
2. zaviněním poplatníka v případech stanovených v odstavci 6,
b) daňového nebo dodatečného daňového přiznání podaného poplatníkem, pokud dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na zaměstnaneckém bonusu nebo na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka s výjimkou případů, kdy je povinen plátce daně podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti.
(5) Dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na zaměstnaneckém bonusu nebo na daňovém bonusu, která vznikla zaviněním plátce daně, může srazit plátce daně ze mzdy poplatníka, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. U poplatníka, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, může plátce daně po podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti v této lhůtě srazit dlužnou částku na záloze nebo přeplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu, a to i v případě, že poplatník podal za příslušné zdaňovací období daňové přiznání.
(6) V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na zaměstnaneckém bonusu nebo na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka, plátce daně
a) srazí po dohodě s poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka spolu s úrokem z prodlení, pokud u plátce daně neuplynula lhůta pro stanovení daně, a je povinen podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a tuto částku uhradit, nebo
b) oznámí tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně předloží správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; nesplní-li tyto povinnosti, je povinen podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a tuto částku uhradit.
(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky s příjmy podle § 6 mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.
(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat
a) poplatníkovo jméno a příjmeníi , též dřívější,
b) rodné číslo a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 datum narození, číslo pasu nebo jiného dokladu prokazujícího jeho totožnost, kód státu, jehož je rezidentem a bylo-li mu tímto státem přiděleno, rodné číslo,
c) bydliště a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 bydliště ve státě, jehož je rezidentem,
d) jméno, příjmení a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje slevu na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění a dále výši jednotlivých nezdanitelných částek základu daně podle § 15, částek slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění s uvedením důvodu jejich uznání,
e) den nástupu poplatníka do zaměstnání,
f) za každý kalendářní měsíc
1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,
2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1,
3. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,
4. vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně,
5. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba,
6. měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle § 35c, měsíční daňový bonus a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba a § 35c,
7. skutečně sraženou zálohu.
Údaje v bodech 3 a 4 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti.
g) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu f) úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů,
h) u poplatníka, který požádá o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, též výslednou daň a částku vráceného přeplatku z ročního zúčtování záloh a zaměstnaneckého bonusu podle § 38ch odst. 5 nebo doplatku ze zúčtování podle § 35d odst. 8. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do 10 dnů od podání žádosti doklad o údajích na mzdovém listě, jehož kopii je povinen uchovat a který obsahuje údaje o výši měsíčních příjmů podléhající zdanění za každý kalendářní měsíc a souhrnné údaje rozhodné pro výpočet
a) základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, zaměstnaneckého zvýhodnění a daňového zvýhodnění,
b) základu daně a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.

Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(4) Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, je povinen elektronicky podat svému místně příslušnému správci daně
a) hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti podle jednotlivých poplatníků a za plátce daně celkem,
b) vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti podle jednotlivých poplatníků a za plátce daně celkem.

Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti, je povinen podat svému místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh (dále jen „vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“). (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(5) Lhůtu stanovenou pro podání hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti lze prodloužit pouze za podmínek stanovených v § 38h odst. 10. Zjistí-li plátce daně do podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, že údaje uvedené v tomto hlášení nebyly správné, není povinen podat následné hlášení. Plátce daně je povinen podat správci daně vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku; pokud plátce daně podá toto vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(6) V hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti plátce daně uvede za měsíc prosinec také počet zaměstnanců k 1. dni tohoto kalendářního měsíce podle místa výkonu práce. Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, má povinnost podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti elektronicky. Tuto povinnost nemá plátce daně, který je fyzickou osobou a u něhož počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího období nepřesáhl v úhrnu 10 osob. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(7) Lhůtu pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti nelze prodloužit.
(8) Plátce daně uvede v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti.
a) počet zaměstnanců k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období podle místa výkonu práce v obci uvedené v pracovní smlouvě,
b) přehled obsahující souhrnné údaje zaznamenané na mzdových listech vykazovaného zdaňovacího období, které jsou rozhodující pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh v členění podle jednotlivých poplatníků uvedených v § 2 odst. 3,
c) přehledy o dodatečných opravách záloh na daň a daně a opravách daňového bonusu.

(9) Povinnost podávat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti40a), včetně příloh, má plátce daně i v případě, že mu v průběhu zdaňovacího období nevznikla povinnost odvádět úhrn sražených záloh správci daně, a to z důvodu poskytnutí slev na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění.
(10) Plátci daně jsou povinni na mzdovém listě dále uvést částky pojistného sražené nebo uhrazené na důchodové spoření, na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů21) ze svých příjmů ze závislé činnosti povinen platit poplatník, a u poplatníka, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky poplatníka na toto zahraniční pojištění, a to za každý kalendářní měsíc a v úhrnu za celé zdaňovací období. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba a měsíčního daňového zvýhodnění při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění splněny, podepíše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 anebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.
(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.
(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1 a podepíše prohlášení podle odstavce 4.
(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 4 a přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění, podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,
a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání slevy na dani podle § 35ba , popř. kdy a jak se změnily,
b) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje nárok na slevu na dani podle § 35ba u jiného plátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani,
c) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c), popřípadě kdy a jak se změnily a jedná-li se o zletilé studující dítě, že nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
d) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba,
e) že k 1. lednu zdaňovacího období nepobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. (Písmeno e) se ruší s účinností od 1. ledna 2016.)
(5) Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a k zaměstnaneckému zvýhodnění za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom,
a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 6 000 Kč,
b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, a ve kterých kalendářních měsících je pobíral,
c) že manželka (manžel) žijící ve společně hospodařící domácnosti v domácnosti, na kterou (kterého) uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b), neměla (neměl) v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 68 000 Kč,
d) v jaké hodnotě poskytl bezúplatné plnění dar (dary) podle § 15 odst. 1,
e) v jaké výši byly zaplaceny v uplynulém zdaňovacím období úroky z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru a nebo z jiného úvěru poskytnutého v souvislosti s těmito úvěry stavební spořitelnou nebo bankou , bankou, nebo pobočkou zahraniční banky, anebo zahraniční bankou a použitého na financování bytových potřeb v souladu s § 15 odst. 3 a 4, a
1. zda a v jaké výši z takového úvěru uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně,
2. že předmět bytové potřeby uvedený v § 15 odst. 3, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 4,
3. že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 3 a 4, v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící v jeho domácnosti nepřekročila v uplynulém zdaňovacím období 80 000 300 000(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.),
f) v jaké výši zaplatil příspěvky na své penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění podle § 15 odst. 5,
g) v jaké výši zaplatil pojistné na své soukromé životní pojištění podle § 15 odst. 6.
h) v jaké výši zaplatil jako člen odborové organizace v uplynulém zdaňovacím období členské příspěvky podle § 15 odst. 7, (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
i) v jaké výši zaplatil úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle § 15. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(6) Poplatník může podepsat prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.
(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba nebo na měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d anebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně podepíše prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a podepíše-li současně v této lhůtě prohlášení k dani podle odstavců 4 a 5.
(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně nebo ke změně podmínek pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.
§ 38l Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků u plátce daně
(1) Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci daně
a) potvrzením příjemce bezúplatného plnění daru nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu bezúplatného plnění daru,
b) smlouvou o úvěru a každoročně potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrzením banky, zahraniční banky či její pobočky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem,
c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) stavebním povolením nebo ohlášením stavby a po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví,
d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. b) a c) výpisem z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na koupi pozemku po uplynutí 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy stavebním povolením nebo ohlášením stavby,
e) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. e) výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor, nebo byt ve vlastnictví podle zákona upravujícího vlastnictví bytů, anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor, v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu, jde-li o byt v užívání,
f) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. d) a g), potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem,
g) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. f), výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor byt ve vlastnictví podle zákona upravujícího vlastnictví bytů, anebo potvrzením právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu,
h) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem, smlouvou o doplňkovém penzijním spoření, smlouvou o penzijním pojištění nebo potvrzením instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění a každoročně potvrzením penzijního fondu, penzijní společnosti nebo instituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období,
i) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období,
j) potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku v uplynulém zdaňovacím období,
k) potvrzením o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona upravujícího ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání; jedná-li se o osobu s těžším zdravotním postižením, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, že byla uznána invalidní ve třetím stupni, a jedná-li se o osobu se zdravotním postižením, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, že byla uznána invalidní v prvním nebo ve druhém stupni nebo rozhodnutím Úřadu práce České republiky, že byla uznána zdravotně znevýhodněnou.

(2) Nárok na poskytnutí slevy na dani podle § 35ba při stanovení daně nebo záloh prokazuje poplatník plátci daně
a) dokladem prokazujícím totožnost manželky (manžela), uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a průkazem ZTP/P, pokud je manželka (manžel) jeho držitelem,
b) rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu a každoročně dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) nebo d) z důvodu, že pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
c) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, nebo o tom, že mu zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,
d) průkazem ZTP/P, pokud je poplatník jeho držitelem a uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. e),
e) potvrzením školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f).
(3) Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník plátci daně
a) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence nebo osvojeného, v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,
c) jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,
d) potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
e) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(4) Pokud poplatník nebo zletilé dítě, na něž poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, nárok na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) nebo na daňové zvýhodnění prokáže poplatník při stanovení záloh nebo daně u plátce daně potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře130) rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.
(5) Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné části základu daně podle § 15, slevy na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet.
(1) Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.
(2) Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání ve lhůtě a za podmínek pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců.
(1) Daňové přiznání se podává i v případě, kdy je vykázán základ daně ve výši nula nebo je vykázána daňová ztráta.
(2) Daňové přiznání se kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem28b) podává také
a) za období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
b) za období předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno,
c) za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak anebo předcházející změně ve vymezení hospodářského roku, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno,
d) za období předcházející dni přemístění sídla evropské společnosti35f) nebo evropské družstevní společnosti35g) zapsaného do obchodního rejstříku (dále jen "zapsané sídlo") z území České republiky; při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky,20) kterou je povinna sestavit evropská společnost35f) nebo evropská družstevní společnost35g) ke dni předcházejícímu dni přemístění zapsaného sídla z území České republiky,
e) za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku za zanikající nebo rozdělovanou obchodní společnost nebo družstvo nebo za část obchodní společnosti nebo družstva, u které je právním nástupcem poplatník uvedený v § 17 odst. 4, který nemá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnu na území České republiky; při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, kterou je povinna sestavit obchodní společnost nebo družstvo ke dni předcházejícímu dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku,
f) za období předcházející dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku přejímajícím společníkem za zanikající obchodní společnost, jedná-li se o převod jmění obchodní společnosti na společníka, který je fyzickou osobou, a nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno; při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, kterou je povinna sestavit obchodní společnost ke dni předcházejícímu dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku,
g) za období předcházející rozhodnému dni splynutí nebo sloučení podílových fondů nebo podílového fondu a zahraničního investičního fondu, za které dosud nebylo daňové přiznání podáno, není-li den předcházející rozhodnému dni posledním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku splývajícího nebo slučovaného podílového fondu, za období předcházející rozhodnému dni splynutí nebo sloučení podílových fondů nebo podílového fondu a zahraničního fondu kolektivního investování, za které dosud nebylo daňové přiznání podáno, není-li den předcházející rozhodný den posledním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku investiční společnosti, která splývající nebo slučovaný fond obhospodařuje,
h) za období od rozhodného dne splynutí nebo sloučení podílových fondů nebo podílového fondu a zahraničního investičního fondu do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku přejímajícího nebo nově vzniklého podílového fondu, není-li rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku přejímajícího nebo nově vzniklého podílového fondu, za období od rozhodného dne splynutí nebo sloučení podílových fondů nebo podílového fondu a zahraničního fondu kolektivního investování do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku nástupnického obhospodařovatele fondu, není-li rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku nástupnického obhospodařovatele fondu,
i) za období předcházející rozhodnému dni sloučení fondů penzijních společností, za které dosud nebylo daňové přiznání podáno, není-li den předcházející rozhodný den posledním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku penzijní společnosti, která slučovaný fond obhospodařuje,
j) za období od rozhodného dne sloučení fondů penzijních společností do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku nástupnické penzijní společnosti, není-li rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku nástupnické penzijní společnosti.

(3) Daňové přiznání podle odstavce 2 se podává nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá
a) u fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva
1. den rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, pokud rozhodný den předchází nebo se shoduje se dnem rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, nebo
2. den předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, pokud rozhodný den následuje až po rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,

b) den předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost,
c) den předcházející prvnímu dni hospodářského roku nebo kalendářního roku, a to při změně účetního období,
d) den předcházející dni přemístění zapsaného sídla evropské společnosti35f) nebo evropské družstevní společnosti35g) z území České republiky,
e) den předcházející zápisu přeměny do obchodního rejstříku, pokud právní nástupce obchodní společnosti nebo družstva splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 písm. e),
f) den předcházející zápisu převodu jmění obchodní společnosti na společníka, který je fyzickou osobou,
g) den předcházející rozhodnému dni splynutí nebo sloučení podílových fondů nebo podílového fondu a zahraničního investičního fondu, den předcházející rozhodnému dni splynutí nebo sloučení podílových fondů nebo podílového fondu a zahraničního fondu kolektivního investování,
h) den, který je posledním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, není-li rozhodný den splynutí nebo sloučení podílových fondů nebo podílového fondu a zahraničního investičního fondu prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku přejímajícího nebo nově vzniklého investičního fondu, den, který je posledním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, není-li rozhodný den splynutí nebo sloučení podílových fondů nebo podílového fondu a zahraničního fondu kolektivního investování prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku nástupnického obhospodařovatele fondu,
i) den předcházející rozhodnému dni sloučení fondů penzijních společností,
j) den, který je posledním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, není-li rozhodný den sloučení fondů penzijních společností prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku nástupnické penzijní společnosti.

(4) Podáním daňového přiznání podle odstavce 2 písm. a) není povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu splněna28b), pokud nedojde k zapsání přeměny společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.
(5) Investiční společnost, která obhospodařuje podílové fondy, je povinna podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy. Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s daňovými ztrátami jednotlivých podílových fondů ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období. Obdobně se postupuje u penzijní společnosti a fondů, které obhospodařuje.
(5) (6) Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání ve lhůtě a za podmínek pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců.
(6) (7) Povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu28b) nemá
a) poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 2), a nebo nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9,
b) veřejná obchodní společnost,
c) zanikající nebo rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo za období od rozhodného dne přeměny131) do dne zápisu přeměny131) do obchodního rejstříku, pokud není stanoveno jinak.

(7) (8) Na poplatníka uvedeného v § 18 odst. 3, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost nebo splňuje některou z dalších podmínek uvedených v odstavci 6 7 písm. a), se nevztahuje povinnost sdělit tuto skutečnost správci daně podle daňového řádu.
(8) (9) Došlo-li ke splynutí nebo sloučení podílových fondů nebo podílového fondu a zahraničního fondu kolektivního investování, přechází daňová povinnost za zrušený podílový fond na nově vznikající nebo přejímající podílový fond nebo zahraniční fond kolektivního investování. Práva a povinnosti zrušeného podílového fondu vykonává nástupnický obhospodařovatel fondu. Nástupnickým obhospodařovatelem fondu se pro účely tohoto zákona rozumí
a) investiční společnost, která obhospodařuje nově vzniklý nebo přejímající podílový fond nebo zahraniční fond kolektivního investování,
b) zahraniční investiční společnost, která obhospodařuje nově vzniklý nebo přejímající podílový fond nebo zahraniční fond kolektivního investování, nebo
c) nově vzniklý nebo přejímající zahraniční fond kolektivního investování, který není obhospodařován investiční společností nebo zahraniční investiční společností.

(9) (10) Došlo-li ke splynutí nebo sloučení fondů penzijní společnosti, přechází daňová povinnost za zrušený fond na nově vznikající nebo přejímající fond. Práva a povinnosti zrušeného fondu vykonává nástupnická penzijní společnost. Nástupnickou penzijní společností se pro účely tohoto zákona rozumí penzijní společnost, která obhospodařuje nově vzniklý nebo přejímající fond.
(8) (11) Ustanovení odstavce 2 písm. a) a odstavce 3 písm. a), odstavce 3 písm. a) a odstavce 10 se přiměřeně použijí při transformaci penzijního fondu na penzijní společnost a transformovaný fond.
(1) Poplatník je povinen daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob také podat za období
a) předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
b) předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní korporaci a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno,
c) předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, anebo předcházející změně ve vymezení hospodářského roku, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno,
d) předcházející dni přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti zapsaného v obchodním rejstříku z území České republiky,
e) od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku za zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci nebo za její část, u které je právním nástupcem poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a který nemá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnu na území České republiky,
f) předcházející dni zápisu přeměny obchodní společnosti do obchodního rejstříku přejímajícím společníkem za zanikajícího poplatníka, který je obchodní společností, jedná-li se o převod jmění obchodní společnosti na společníka, který je fyzickou osobou, a nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno.

(2) Daňové přiznání podle odstavce 1 se podává nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá
a) u obchodní korporace den rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace o fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace, pokud je tento den dnem pozdějším rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
b) den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává, pokud není podle písmene a) stanoven jiný den.

(3) Podáním daňového přiznání za období podle odstavce 2 písm. a) není splněna povinnost podat daňové přiznání za zdaňovací období, pokud nedojde k zapsání přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku.
Daňové přiznání není povinen podat
a) veřejně prospěšný poplatník, pokud
1. má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a
2. nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9,

b) společenství vlastníků jednotek, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
c) veřejná obchodní společnost,
d) zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku, pokud není stanoveno jinak.

Veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek, kterým nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob, nejsou povinni sdělit tuto skutečnost správci daně.
(1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou. U investiční společnosti, která obhospodařuje podílové fondy, se daňová ztráta stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy. Daňovou ztrátu podílového fondu lze uplatnit i v případě, kdy došlo k převodu podílového fondu na jinou investiční společnost nebo k přeměně investiční společnosti. Obdobně se postupuje u penzijní společnosti a fondů, které obhospodařuje.
(2) Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti, avšak daňová ztráta vzniklá a vyměřená poplatníkovi zaniklému bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce s výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b). Daňová ztráta se vyměřuje. Při snižování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při zvyšování daňové povinnosti. Při zvyšování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.
(4) Ustanovení první věty odstavce 1 platí i pro stanovení daňové ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům (komplementáři).
(1) Vyměřenou a neuplatněnou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně za podmínek uvedených v § 34 odst. 1, došlo-li u poplatníka k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole (dále jen "podstatná změna"). Změnou ve složení osob se rozumí změna členů obchodní korporace společníků nebo členů družstva nebo změna jejich podílu na kapitálu či kontrole poplatníka. Podstatnou změnou se vždy rozumí nabytí nebo zvýšení podílu, které se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo změny, kterými získá člen obchodní korporace společník nebo člen družstva rozhodující vliv. Zda došlo k podstatné změně se zjišťuje v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, a to porovnáním tohoto období s obdobím, za něž byla daňová ztráta vyměřena; přitom v období, za něž byla daňová ztráta vyměřena, je rozhodné složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole k poslednímu dni tohoto období, a výše jejich podílu, a v období, za něž má být daňová ztráta uplatněna, je rozhodný úhrn změn, kterými dojde od posledního dne období, za které byla daňová ztráta vyměřena, do konce období, za které má být daňová ztráta uplatněna, k nabytí nebo zvýšení podílu na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech nebo kterými získá člen obchodní korporace společník nebo člen družstva rozhodující vliv.
(2) U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele, a to buď v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, nebo v období, za které má být daňová ztráta uplatněna nebo v obou těchto obdobích, se má za to, že došlo k podstatné změně, pokud bylo v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník, méně než 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) oproti období, za něž byla daňová ztráta vyměřena. Toto ustanovení se nepoužije, pokud poplatník prokáže správci daně, že ve zdaňovacím období, za něž má být uplatněna daňová ztráta, nedošlo ke změně ve složení společníků nebo ke změně jejich podílu na kapitálu či kontrole, která se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo kterou získá společník rozhodující vliv, oproti zdaňovacímu období, za něž mu byla daňová ztráta vyměřena.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) v období, kdy došlo k podstatné změně, a v následujících obdobích, v nichž má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta vyměřena.
(4) Zaniká-li při přeměně společnosti131) daňový poplatník, jemuž byla vyměřena daňová ztráta, která byla podle § 23c odst. 8 písm. b) převzata právním nástupcem, může právní nástupce převzatou daňovou ztrátu odčítat od základu daně maximálně do výše části základu daně, připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který zanikl, a to v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. V případě přeměny rozdělením, kdy rozdělovaná obchodní společnost nezaniká, může daňovou ztrátu převzatou podle § 23c odst. 8 písm. b) odčítat nástupnická obchodní společnost při společnost při rozdělení od základu daně maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti vykonávané rozdělovanou obchodní společností společností v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Část základu daně podle věty první a druhé se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané zanikající nebo rozdělovanou obchodní společností společností v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20). Obdobně se postupuje v případě převzetí daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou provozovnu.
(5) Obchodní korporace, která společnost nebo družstvo, které při přeměně sloučením nebo rozdělením nezaniká, může odčítat daňovou ztrátu, která jí byla vyměřena před přeměnou a nebyla převedena na nástupnickou obchodní korporaci při společnost nebo družstvo při rozdělení, maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti, které vykonávala v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Část základu daně podle věty první se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který nezaniká, v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20).
(6) Při převodu obchodního závodu podniku nebo jeho samostatné části lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, vyměřené převádějící obchodní společnosti společnosti a převzaté podle § 23a odst. 5 písm. b), odčítat od základu daně přijímající obchodní společnosti společnosti v jednotlivých obdobích maximálně do výše základu daně stanoveného u přijímající obchodní společnosti společnosti z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného obchodního závodu podniku nebo jeho samostatné části, která byla prostřednictvím převedeného obchodního závodu podniku nebo jeho samostatné části vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta vyměřena. Výše základu daně podle věty první se stanoví u přijímající obchodní společnosti společnosti na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané převádějící obchodní společností společností v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20). Obdobně se postupuje v případě převzetí daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou provozovnu.
(7) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 6, může požádat správce daně o závazné posouzení39i) skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně. V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení je poplatník povinen uvést
a) název, právní formu a sídlo právnické osoby, daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
b) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, vyměřena, nebo ve kterém vznikla,
c) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně,
d) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.
(8) Je-li rozhodnutí o závazném posouzení doručeno poplatníkovi po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání podle zvláštního právního předpisu41d) nebo podle tohoto zákona, může poplatník uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 v dodatečném daňovém přiznání.
(9) Za provozování stejné činnosti podle odstavců 2 až 6 v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, a v období, za něž byla daňová ztráta vyměřena, nebo ve kterém vznikla, se považuje i případ, kdy v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, došlo k vynakládání výdajů (nákladů) za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale tyto příjmy byly vykázány až v období, za které má být daňová ztráta uplatněna.
(10) V případech uvedených v odstavcích 4 až 6 se nepoužijí ustanovení odstavců 1 až 3.
(11) Obdobím podle odstavců 1 až 6 a 9 se rozumí zdaňovací období i období, za něž se podává daňové přiznání.
(1) Poplatník, který splňuje podmínky pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zj) a zk), požádá svého místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrového finančního nástroje úvěrů a půjček. Žádost lze podat i prostřednictvím plátce, avšak rozhodnutí vydá vždy správce daně místně příslušný poplatníkovi.
(2) Povinnými náležitostmi žádosti o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození jsou
a) potvrzení o daňovém rezidentství příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje úvěrů a půjček vydané zahraničním správcem daně,
b) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje úvěrů a půjček je jejich skutečným vlastníkem,
c) potvrzení zahraničního správce daně, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje úvěrů a půjček podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů [§ 19 odst. 3 písm. a) bod 3],
d) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje úvěrů a půjček má právní formu uvedenou v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93)
e) informace prokazující, že příjemce a plátce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje úvěrů a půjček jsou osobami přímo kapitálově spojenými a po jak dlouhou dobu,
f) právní titul pro výplatu licenčních poplatků nebo úroků.
(3) Informace obsažené v žádosti a jejích povinných náležitostech musí platit nejméně po dobu jednoho roku a nesmí být starší 3 let. Dojde-li ke změně, která může mít vliv na splnění podmínek pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zj) a zk), poplatník je povinen informovat o tom bez zbytečného odkladu plátce a svého místně příslušného správce daně.
(4) Správce daně je povinen na základě žádosti, jejíž povinné náležitosti jsou vymezeny v odstavci 2, vydat rozhodnutí o přiznání osvobození, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 19 odst. 1 písm. zj) a zk) a odst. 5 a § 23 odst. 7. Správce daně je povinen toto rozhodnutí vydat do tří měsíců od okamžiku, kdy poplatník poskytl všechny informace a důkazy nutné pro prokázání, že podmínky pro osvobození jsou splněny. Rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.
(5) Rozhodnutí o přiznání osvobození musí kromě základních náležitostí rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu obsahovat
a) údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno,
b) časový rozsah závaznosti rozhodnutí, přitom rozhodnutí musí být vydáno nejméně pro jedno zdaňovací období a nejvýše pro tři zdaňovací období bezprostředně po sobě jdoucí.
(1) Poplatník, který sjednává cenu v obchodním vztahu s osobou, která je vůči němu považována za spojenou osobu, může požádat místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení39i), zda způsob, jakým byla cena vytvořena, odpovídá způsobu, kterým by byla vytvořena cena sjednaná mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek (§ 23 odst. 7) (dále jen "závazné posouzení ceny").
(2) Poplatník v žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny uvede alespoň
a) jména, příjmení nebo názvy, bydliště nebo sídla, sídla podnikatele místa podnikání, daňová identifikační čísla, pokud byla přidělena, všech osob zúčastněných v obchodním vztahu, pro nějž je podána žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny, včetně poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 i osob, kterým nevzniká daňová povinnost z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky (dále jen "zúčastněná osoba"),
b) popis organizační struktury, jejíž jsou zúčastněné osoby součástí, a to i mimo území České republiky,
c) popis obchodních činností zúčastněných osob,
d) popis obchodního vztahu, pro který je podána žádost o závazné posouzení ceny,
e) zdaňovací období, na které se má rozhodnutí o závazném posouzení ceny vztahovat,
f) popis a dokumentace způsobu jakým byla cena vytvořena, včetně všech údajů týkajících se obchodního případu; u údajů, které budou známy v budoucnu, se uvedou předpoklady, ze kterých se při odhadu hodnot těchto údajů vycházelo,
g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny.
(3) O žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny rozhodne správce daně, u kterého byla žádost podána. Pokud je v obchodním vztahu více zúčastněných osob, které mají daňovou povinnost z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky a tuto povinnost spravují odlišní správci daně, rozhodnutí o závazném posouzení ceny vydá správce daně nejblíže nadřízený nejblíže nadřízenému správci daně těchto správců daně vyššího stupně nejblíže nadřízený těmto správcům daně a závazné posouzení ceny je pro tyto správce daně účinné. Dotčeným správcům daně a dalším zúčastněným osobám se rozhodnutí doručuje na vědomí. Jsou-li dány důvody pro zrušení rozhodnutí o závazném posouzení ceny podle zvláštního právního předpisu, rozhodne o jeho zrušení správce daně, který je vydal, na návrh kterékoliv zúčastněné osoby nebo z podnětu dotčeného správce daně.
(4) Rozhodnutí o závazném posouzení ceny může být vydáno i pro právnickou osobu, jejíž založení se předpokládá. Žádost podle odstavce 2 je oprávněna za ni předložit jiná osoba, pokud zakládanou právnickou osobu, pro kterou je závazné posouzení ceny žádáno, dostatečně identifikuje. O závazné posouzení ceny požádá tato jiná osoba místně příslušného správce daně z příjmů podle předpokládaného sídla zakládané právnické osoby. Identifikace zakládané právnické osoby musí být uvedena i ve výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny. Příjemcem tohoto rozhodnutí je žadatel a je účinné pro stanovení daňové povinnosti zakládané právnické osoby, a to ode dne jejího vzniku.
Zrušen.
(1) Práva a povinnosti podílového fondu při správě daně vykonává investiční společnost, která ho obhospodařuje. Dojde-li v průběhu zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, k převodu podílového fondu do obhospodařování jiné investiční společnosti, vykonává práva a povinnosti převedeného podílového fondu investiční společnost, která podílový fond obhospodařuje k poslednímu dni zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Obdobně se postupuje u penzijní společnosti a fondů, které obhospodařuje.
(2) Zahraniční investiční společnost, která obhospodařuje podílový fond, postupuje při stanovení základu daně, daně, daňové ztráty podílového fondu a při správě daně obdobně jako investiční společnost.
(1) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů právnických osob na vyšší daňovou povinnost nebo na daňovou povinnost, která se neodchyluje od poslední známé daňové povinnosti, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 1 000 Kč.
(2) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34, nezdanitelných částí základu daně podle § 15 odst. 1 nebo vyšší částky uplatněné hodnoty zásob a pohledávek postupně zahrnované do základu daně podle § 23 odst. 14 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů fyzických osob na vyšší daňovou povinnost nebo na daňovou povinnost, která se neodchyluje od poslední známé daňové povinnosti, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé stokoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34, nezdanitelných částí základu daně podle § 15 odst. 1 a vyšší částky uplatněné hodnoty zásob a pohledávek postupně zahrnovaných do základu daně podle § 23 odst. 14 zaokrouhleným na celé stokoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 100 Kč. Jestliže poplatník může uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 4, 6 až 8 v souladu s ustanovením § 34a odst. 3, ustanovení tohoto odstavce se nepoužije.
(1) Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta pro stanovení daně za vyměření39c) jak pro zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu vznikl, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně vyměření za zdaňovací období, v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani.
(2) Lze-li uplatnit daňovou ztrátu nebo její část ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období, v němž daňová ztráta vznikla, jako položku odčitatelnou od základu daně, lhůta pro stanovení daně za vyměření39c) jak pro zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně vyměření za poslední zdaňovací období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Obdobně se postupuje při uplatnění daňové ztráty (§ 38n odst. 1) při převedení podílového fondu do jiné investiční společnosti nebo při slučování fondů penzijní společnosti a dále při uplatnění ztráty po převodu obchodního závodu podniku nebo jeho samostatné části, fúzi obchodních společností nebo rozdělení obchodní společností nebo rozdělení společnosti.
(3) Lhůty pro stanovení daně doměření daně39c) z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění úplaty u finančního leasingu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.
(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se vztahují na všechny poplatníky bez ohledu na to, zda jim byla poskytnuta investiční pobídka podle zvláštního právního předpisu67).
Pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh u daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo u daně srážené plátcem daně poplatníkovi z příjmů ze závislé činnosti podle § 38d nebo 38h nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena; u poplatníka s příjmy podle § 6 zvýšená o povinné pojistné podle § 6 odst. 13. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(1) Pojišťovny jsou povinny sdělit svému místně příslušnému správci daně nebo správci daně příslušnému jejich plátcově pokladně výplatu pojistného nebo výplatu zálohy na pojistné plnění, a to do 30 dnů ode dne provedení této výplaty, jestliže
a) jde o pojistné plnění nahrazující příjem nebo výnos, jenž je předmětem daně,
b) výplata byla provedena fyzické osobě,
c) vyplacená částka přesahuje 25 000 Kč,
d) z vyplacené částky nebyla sražena daň a
e) nejde o příjem osvobozený od daně (§ 4).
(2) Poplatníci uvedení v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 umístěné na území České republiky mají povinnost oznámit neprodleně svému místně příslušnému správci daně uzavření kontraktu s poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, na jehož základě může dojít ke vzniku stálé provozovny (§ 22 odst. 2).
(3) Oznamovací povinnost ke správci daně mají orgány Celní správy České republiky, jde-li o darování movitého majetku z ciziny nebo do ciziny.
(1) Dodatečné daňové tvrzení na daňovou povinnost nižší z důvodu odvolání daru pro nouzi se podává do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl dar vydán zpět, nebo byla zaplacena jeho obvyklá cena.
(2) Daň lze stanovit do konce roku následujícího po roce, ve kterém bylo dodatečné daňové tvrzení podáno, bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.
spacer spacer spacer
Obsah předpisu Skrýt zrušené nebo nahrazené původní znění předpisu (nyní přeškrtnuto). Nahoru
Probíhá načítání...
Slovník pojmů
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:
Nová registrace Zapomenuté heslo
E-mail zpravodaj

Přihlašte se k odběru e-mailového zpravodaje, který Vás upozorní na novinky našeho serveru

Anketa - hlasovalo 421 lidí

Koho budete volit ve volbách do zastupitelstva obcí pořádané na podzim2014?

Stranu 25 %
 
Konkrétního člověka 37 %
 
Nezúčastním se voleb 25 %
 
Ještě nevím 13 %
 
Výsledky anket
Vyhledávání v rejstřících
© 1998 - 2014 HAVIT, s.r.o.   |   3585   |   ISSN 1213-7235   |   e-mail: business@center.cz