Tisk stránky

Informace ke skupinové registraci DPH

 

 

INFORMACE KE SKUPINOVÉ REGISTRACI

Uplatňování zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“).

Nabytím účinnosti zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým se novelizoval zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH), byl s účinností od 1. 1. 2008 zaveden institut skupinové registrace pro účely daně z přidané hodnoty v souladu s článkem 11 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.

Vytvoření skupiny je pro společnosti dobrovolné a záleží pouze na rozhodnutí jednotlivých společností, které jsou spojeny finančními, hospodářskými a organizačními vazbami, zda se rozhodnou pro skupinovou registraci.

První skupiny plátců budou místně příslušnými správci daně registrovány s účinností od 1.1.2009, pokud bude přihláška k registraci podána nejpozději do 31. 10. 2008.

1. Vymezení skupiny pro účely DPH - § 5a odst. 1 ZDPH

„Skupinou se pro účely tohoto zákona rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a ZDPH. Pokud mají osoby, které jsou součástí skupiny (dále jen „členové skupiny“), sídlo, místo podnikání nebo provozovnu mimo tuzemsko, nejsou tyto jejich části součástí skupiny“.

Skupina se považuje za samostatnou osobu povinnou k dani (tj. členové skupiny už nejsou sami o sobě osobami povinnými k dani). Každá osoba může být členem pouze jedné skupiny (nikoli členem dvou nebo více skupin současně).

Skupinu tedy mohou vytvořit pouze ty osoby, které splní obě zákonem předepsané podmínky, tzn. osoby, které jsou spojenými osobami a které jsou zároveň osobami usazenými v tuzemsku. Splnění podmínek je nutné zkoumat vždy mezi osobami, které mají být členy skupiny (tj. ty členy skupiny, kteří jsou uvedeni na přihlášce k registraci k DPH pro skupiny), nikoliv mezi spojenými osobami obecně. Pro vytvoření konkrétní skupiny je nutné, aby výše uvedené podmínky splňovali všichni její členové.

Příklad č. 1:

Společnosti A, B a C mají sídlo v ČR. Společnost A vlastní 100% podíl na společnosti B a rovněž 100% podíl na C (viz obr.).

priklad c.1

Skupinu mohou vytvořit pouze ty osoby, které splní obě zákonem předepsané podmínky, tzn. osoby, které jsou spojenými osobami a které jsou zároveň osobami usazenými v tuzemsku.

Kapitálově spojenými osobami jsou společnosti A se společností B a společnost A se společností C, neboť tyto jsou navzájem přímo propojené a zákonný procentní limit účasti je v daném případě splněn.

Společnosti A, B a C mají sídlo v tuzemsku.

Obě zákonem předepsané podmínky jsou splněny. V tomto případě lze zaregistrovat skupinu, kterou tvoří společnosti A, B a C nebo A a B nebo A a C.

Příklad č. 2:

Mateřská společnost A se sídlem v Německu vlastní 100% podíl na dceřiné společnosti B a rovněž 100% podíl na dceřiné společnosti C (viz obr.). Obě dceřiné společnosti B a C mají sídlo v ČR.

priklad c.2

Skupinu mohou vytvořit pouze ty osoby, které splní obě zákonem předepsané podmínky, tzn. osoby, které jsou spojenými osobami a které jsou zároveň osobami usazenými v tuzemsku.

Kapitálově spojenými osobami jsou společnosti A se společností B a společnost A se společností C, neboť tyto jsou navzájem přímo propojené a zákonný procentní limit účasti je v daném případě splněn.

Společnosti B a C mají sídlo v tuzemsku. Společnost A má sídlo v Německu.

Z hlediska vytvoření skupiny tím, že spojující článek, mateřská společnost A se sídlem v Německu, nemůže být členem skupiny (není usazená v ČR), nelze sesterské společnosti B a C (se sídlem v ČR) považovat za spojené osoby pro účely ZDPH a nemohou tak ani vytvořit skupinu (členem skupiny musí být vždy i příslušný spojující článek).

V tomto případě nelze zaregistrovat skupinu, kterou tvoří společnosti A, B a C a ani společnosti B a C.

Příklad č. 3:

Společnost A se sídlem v ČR vlastní 100% podíl na společnosti B se sídlem v Německu. Společnost B vlastní 100% podíl na společnosti C se sídlem v ČR (viz obr.).

Skupinu mohou vytvořit pouze ty osoby, které splní obě zákonem předepsané podmínky, tzn. osoby, které jsou spojenými osobami a které jsou zároveň osobami usazenými v tuzemsku.

priklad c.3

Kapitálově propojenými osobami jsou společnosti A a B a rovněž společnosti B a C, neboť v obou případech je splněna podmínka přímé kapitálové propojenosti s účastí vyšší než 40%.

Společnost A má nepřímý podíl na kapitálu společnosti C. Za předpokladu, že je splněn alespoň 40% podíl nepřímé kapitálové účasti společnosti A na společnosti C, tak i osoby A a C lze považovat za kapitálově spojené osoby.

Společnosti A a C mají sídlo v tuzemsku. Společnost B má sídlo v Německu.

V tomto případě lze zaregistrovat skupinu, kterou tvoří společnosti A a C.

2. Osoby tvořící skupinu - § 5a odst. 2, 3 a 4 ZDPH

Skupinu mohou vytvořit spojené osoby, kterými se rozumí:
  • kapitálově spojené osoby nebo
  • jinak spojené osoby.

  • „Kapitálově spojenými osobami jsou osoby, z nichž se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 40 % základního kapitálu nebo 40 % hlasovacích práv těchto osob“.

V případě kapitálově spojených osob je postup pro výpočet propojenosti obdobný jako u daně z příjmů, přičemž v případě nepřímého podílu na kapitálu je spojení v zákonem (ZDPH) stanovené výši považováno za dodržené, pokud je mezi jednotlivými osobami v přímé řadě zachován alespoň 40 % podíl.

Příklad (kapitálově spojených osob):

Společnost A vlastní 50% podíl společnosti B. Společnost B současně vlastní 50% podíl na společnosti C. Společnosti A, B a C mají sídlo v ČR.

priklad c.4

Kapitálově propojenými osobami jsou společnosti A a B a rovněž společnosti B a C, neboť v obou případech je splněna podmínka přímé kapitálové propojenosti s účastí vyšší než 40%.

Společnost A má nepřímý podíl na kapitálu společnosti C. Za předpokladu, že je splněn alespoň 40% podíl nepřímé kapitálové účasti společnosti A na společnosti C, tak i osoby A a C lze považovat za kapitálově spojené osoby.

Společnosti A, B a C mají sídlo v ČR.

V tomto případě lze zaregistrovat skupinu, kterou tvoří společnosti: A + B nebo B + C nebo A + C nebo A + B + C.

  • „Jinak spojenými osobami jsou osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba“.

Pojem „osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba“ je nutno vykládat ve vztahu k právnickým osobám, u nichž má smysl hovořit o jejich vedení. Těmito právnickými osobami jsou zejména obchodní společnosti a družstva. Pro určení osob, které se podílejí na vedení dané právnické osoby, se postupuje podle úpravy obchodního zákoníku související s postavením tzv. funkcionářů v orgánech obchodních společností. Za osobu podílející se na vedení právnické osoby se pro účely daného ustanovení považují osoby, které jsou členy statutárního orgánu nebo vykonávají jeho funkci (jednatel společnosti s ručením omezeným, člen představenstva akciové společnosti či družstva), dále pak členy dalších obligatorních orgánů (např. dozorčí rada či kontrolní komise), ale také členy fakultativně zřizovaných orgánů (např. generální ředitel) za podmínky, že jde o orgán předvídaný stanovami (např. § 173 odst. 1 písm. g) obchodního zákoníku) a že má takovýto člen podle stanov společnosti podstatný vliv na hospodaření společnosti. Konkrétní oprávnění prokazuje dotyčná osoba mandátní (manažerskou) smlouvou.

Pod pojmem „vedení“ se rozumí vrcholné vedení dané právnické osoby (zejm. obchodní společnosti), nikoliv vedení jednotlivých úseků, pracovních týmů apod.

U organizační složky zahraniční osoby, resp. osoby registrované k dani v jiném členském státě, u kterých může být členem skupiny dle zákona o dani z přidané hodnoty pouze ta část, která se nachází na území ČR, se za osobu podílející se na vedení považuje vedoucí organizační složky.

Pro účely vymezení jinak spojených osob dle tohoto ustanovení postačuje, pokud se na vedení více subjektů podílí alespoň jedna shodná osoba, a to i v případě vícečlenného statutárního orgánu. Pro splnění této podmínky je však nutné, aby se tato jedna shodná osoba podílela na vedení všech subjektů, které mají být považovány za jinak spojené osoby.

Příklad č. 1 (jinak spojených osob):
priklad c.5

Skupinu mohou vytvořit pouze ty osoby, které splní obě zákonem předepsané podmínky, tzn. osoby, které jsou spojenými osobami a které jsou zároveň osobami usazenými v tuzemsku.

Jestliže je jedna fyzická osoba členem představenstva společnosti A (sídlo v ČR), členem představenstva společnosti B (sídlo v ČR) a současně jednatelem společnosti C (sídlo v ČR), pak osoby A, B a C jsou jinak spojené osoby.

Společnosti A, B a C mají sídlo v ČR.

V tomto případě lze zaregistrovat skupinu, kterou tvoří následující společnosti A + B nebo A + C nebo B + C nebo A + B + C.

Příklad č. 2 (jinak spojených osob):
priklad c.6

Skupinu mohou vytvořit pouze ty osoby, které splní obě zákonem předepsané podmínky, tzn. osoby, které jsou spojenými osobami a které jsou zároveň osobami usazenými v tuzemsku.

Jestliže je jedna fyzická osoba členem představenstva společnosti A (sídlo v Německu), členem představenstva společnosti B (sídlo v ČR) a současně jednatelem společnosti C (sídlo v ČR), pak osoby A, B a C jsou jinak spojené osoby.

Společnosti B a C mají sídlo v ČR. Společnost A má sídlo v Německu.

V tomto případě lze zaregistrovat skupinu, kterou tvoří společnosti B a C a nelze zaregistrovat skupinu, kterou tvoří společnosti A + B + C.

  • Ustanovení § 5a odst. 2 ZDPH umožňuje kombinovat v rámci jedné skupiny jak kapitálově spojené osoby, tak i jinak spojené osoby.
Příklad (kombinace kapitálově a jinak spojených osob):
priklad c.7

Skupinu mohou vytvořit pouze ty osoby, které splní obě zákonem předepsané podmínky, tzn. osoby, které jsou spojenými osobami a které jsou zároveň osobami usazenými v tuzemsku.

Společnosti A, B a C jsou kapitálově spojenými osobami (vlastnictví podílů je 50%). Společnosti A, D a E jsou jinak spojenými osobami (jednatelem všech tří společností je tatáž osoba). Z toho plyne, že všechny osoby A – E jsou spojenými osobami podle § 5a ZDPH.

Společnosti A, B, C, D a E mají sídlo v ČR.

3. Jednání za skupinu - § 5b odst. 1 ZDPH

„Pro účely tohoto zákona jedná za skupinu její zastupující člen. Zastupujícím členem se rozumí člen skupiny se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, který je oprávněn k jednání za skupinu. Pokud ve skupině není člen se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, může být zastupujícím členem kterýkoli člen skupiny“.

Zastupující člen bude určen v přihlášce k registraci k DPH pro skupiny. Daňová rozhodnutí ve věcech skupiny budou doručována pouze zastupujícímu členovi.

Jestliže je členem skupiny pouze jedna osoba se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku a ostatní členové jsou tuzemskými částmi osob se sídlem nebo místem podnikání mimo tuzemsko, tak tato jediná osoba bude zastupujícím členem, a to i v případě, že by členové skupiny v přihlášce k registraci k DPH pro skupiny určili zastupováním jiného člena skupiny.

Příklad:

Společnosti A a B mají sídlo a místo podnikání v tuzemsku. Společnost C má sídlo a místo podnikání v Německu a provozovnu c v tuzemsku. Společnosti A, B a provozovna c se zaregistrují jako skupina. Zastupujícím členem musí být zastupující člen skupiny ze společnosti A nebo B, jelikož mají sídlo nebo místo podnikání. v tuzemsku.

Jestliže jsou ve skupině pouze tuzemské části osob se sídlem, místem podnikání mimo tuzemsko, může být zastupujícím členem kterýkoliv z nich.

Příklad:

Provozovny a, b, c subjektů se sídlem mimo tuzemsko vytvořily skupinu. Zastupující člen může být kterýkoli člen ze skupiny (tj. a, b, nebo c).

4. Odpovědnost členů ve skupině - § 5b odst. 2 ZDPH

Členové skupiny odpovídají společně a nerozdílně za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů (těmito zákony se rozumí ZDPH a ZSDP). Za povinnosti skupiny odpovídají členové skupiny i po zrušení skupiny nebo po vystoupení členů ze skupiny, a to za období, ve kterém byli členy skupiny.

5. Práva a povinnosti skupiny - § 5c ZDPH

Dané ustanovení upravuje přechod práv a povinností vyplývajících z tohoto zákona:

  • Z osob, které se stanou členy skupiny na skupinu, a to dnem registrace skupiny (je to např. povinnost přiznat daň za uskutečněná zdanitelná plnění, nárok na odpočet daně, povinnost krátit nárok na odpočet daně koeficientem apod.).
  • Z osoby, která přistoupí ke skupině na skupinu, a to dnem jejího přistoupení do skupiny.
  • Ze skupiny na osoby, které jsou členy skupiny ke dni zrušení registrace skupiny, a to dnem jejího zrušení. Tato práva a povinnosti budou primárně v rozsahu, v jakém se vztahují k plněním uskutečněným nebo přijatým jednotlivými členy skupiny. U práv a povinností, u kterých nelze jejich přechod podle tohoto pravidla určit, jsou povinni se členové vzájemně dohodnout.
  • Ze skupiny na osobu, jejíž členství je ve skupině zrušeno, a to dnem zrušení jejího členství. Tato práva jsou v rozsahu, v jakém se vztahují k plněním uskutečněným nebo přijatým touto osobou.U práv a povinností, u kterých nelze jejich přechod podle tohoto pravidla určit, určí rozsah přechodu těchto práv a povinností skupina a člen, jehož členství je rušeno, dohodou. V tomto případě lze doporučit uzavření písemné dohody.

6. Správa daně (§ 93a, § 95a, § 99, § 106a, § 107 odst. 3 ZDPH)

Pro účely skupiny jsou vydávány registrační tiskopisy (pouze v elektronické podobě na internetových stránkách Ministerstva financí a české daňové správy)

6.1 Místní příslušnost skupiny - § 93a ZDPH

„Místní příslušnost správce daně u skupiny se řídí místem sídla, místem podnikání nebo provozovny jejího zastupujícího člena skupiny“.

Místní příslušnost ke správci daně je u skupin určena zákonem dle sídla zastupujícího člena.

U skupin, jejichž zastupujícím členem je banka, pojišťovna, nebo stavební spořitelna se sídlem v územní působnosti Finančního úřadu pro Prahu 2, pro Prahu 3, pro Prahu 4, pro Prahu - Jižní Město, v Praze – Modřanech, pro Prahu 5, pro Prahu 6, pro Prahu 7, pro Prahu 8, pro Prahu 9 nebo pro Prahu 10, resp. se sídlem v zahraničí, která má zřízenu v územní působnosti těchto FÚ organizační složku, bude Ministerstvem financí stanovena dle § 4 odst. 14 ZSDP místní příslušnost pro správu skupin na FÚ pro Prahu 1.

U členů skupin bude stanovena místní příslušnost ke správě všech daní spravovaných FÚ vyjma daně z nemovitostí, daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí, na finanční úřad, který je příslušný ke správě skupiny.

6.2 Registrace skupiny - § 95a ZDPH
6.2.1 § 95a odst. 1 a 2 ZDPH

První skupiny plátců budou místně příslušnými správci daně registrovány s účinností od 1.1.2009, pokud bude přihláška k registraci podána nejpozději do 31. 10. 2008.

Skupina se bude považovat za samostatnou osobu povinnou k dani (tj. členové skupiny už nebudou sami o sobě osobami povinnými k dani).

  • Správce daně zruší registraci plátce k DPH, který se při vzniku skupiny nebo přistoupením stává členem skupiny, a to z důvodu, že plátcem se stává skupina jako celek. Registrace plátce k DPH bude zrušena ke dni předcházejícímu dni vzniku jeho členství ve skupině.
Příklad:

Den vzniku členství ve skupině od 1. 1. 2009 → zrušení registrace plátce k DPH k 31. 12. 2008.

Okamžik, od kterého je skupina registrována jako plátce a od kterého se na ni vztahují příslušná pravidla pro skupiny, je vždy k prvnímu dni kalendářního roku. Tento den je nastaven s ohledem na pravidla uplatňování nároku na odpočet daně, která se určují vždy pro celý kalendářní rok.

Vznikem skupiny k prvnímu dni kalendářního roku a jejím ukončením k poslednímu dni kalendářního roku je zabezpečeno, že skupina musí existovat alespoň po určité období, minimálně jeden kalendářní rok.

V přihlášce pro registraci skupiny určí spojené osoby, které budou členy skupiny, osobu, která bude jejím zastupujícím členem. Zastupující člen podá přihlášku k registraci u správce daně místně příslušného podle § 93a ZDPH.

  • Skupina se stává plátcem od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října běžného roku.
Příklad:

Přihláška k registraci podána 6. 9. 2008 → skupina plátcem od 1. 1. 2009.

  • Pokud skupina podá přihlášku k registraci po 31. říjnu běžného kalendářního roku, stává se skupina plátcem od 1. ledna druhého kalendářního roku následujícího po podání přihlášky k registraci.
Příklad:

Přihláška k registraci podána 9. 11. 2008 → skupina plátcem od 1. 1. 2010.

6.2.2 Přistoupení člena do skupiny - § 95a odst. 3 a 4 ZDPH

Ze stejného důvodu se uplatňuje výše uvedené pravidlo týkající se okamžiku změn ve skupině, které se týkají jejího složení, k prvnímu dni kalendářního roku.

  • Pokud do skupiny přistupuje osoba, která je plátcem, může přistoupit pouze k prvnímu dni kalendářního roku. Přistupující osoba se stane členem skupiny od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud skupina s jejím souhlasem podá žádost o přistoupení nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud skupina podá žádost o přistoupení po 31. říjnu běžného kalendářního roku, stává se tento plátce členem skupiny od 1. ledna druhého kalendářního roku následujícího po podání žádosti.
Příklad:

Žádost o přistoupení podaná 3. 8. 2009 →přistupující osoba se stává členem skupiny od 1. 1. 2010.

Žádost o přistoupení podaná 7.11. 2009 →přistupující osoba se stává členem skupiny od 1. 1. 2011.

  • V případě osoby, která není plátcem, se umožňuje prolomení základního okamžiku pro vstup do skupiny. Tato osoba se stane členem skupiny od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém skupina podá s jejím souhlasem žádost o přistoupení do skupiny.
Příklad:

Žádost o přistoupení podaná 8. 2. 2010 → přistupující osoba se stává členem skupiny od 1. 5. 2010.

  • V případě přistoupení osoby povinné k dani jako člena skupiny vzniká skupině nárok na odpočet daně podle § 74 odst. 1 ZDPH u obchodního majetku přistupující osoby, a to při splnění všech podmínek stanovených v § 74 ZDPH. Nárok na odpočet daně uplatní skupina v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni přistoupení této osoby do skupiny
6.2.3 Vystoupení člena ze skupiny nebo zrušení skupiny - § 95a odst. 5

Každý člen skupiny se při zrušení skupiny anebo pokud ze skupiny vystoupí, nejprve stane samostatným plátcem, a to následujícím dnem po ukončení jeho členství ve skupině. Případné úplné zrušení registrace plátce může být ukončeno standardním způsobem (např. když není osobou povinnou k dani, nemá obraty atd.).

6.2.4 Zánik člena skupiny - § 95a odst. 6 a 7 ZDPH
  • Pokud člen skupiny zanikne bez provedení likvidace a jeho jmění přejde na nově vytvořenou osobu, stává se tato nová osoba členem skupiny, a to od prvního dne následujícího po dni jeho zániku, pokud v okamžiku zániku člena skupiny není samostatnou osobou povinnou k dani. Pro účely tohoto ustanovení se samostatnou osobou povinnou k dani rozumí osoba, která v době zániku člena skupiny není nově vytvořenou osobou ani členem skupiny, tj. je to již „existující“ osoba, člen jiné skupiny nebo osoba, která není členem ani žádné jiné skupiny. Pokud je samostatnou osobou povinnou k dani postupuje se podle 6.2.5. V případě, kdy by tato nová osoba nesplňovala podmínky pro členství ve skupině, je skupina povinna oznámit danou skutečnost správci daně, který následně zruší její členství ve skupině.
Příklad:

Zánik člena skupiny 15. 3. 2010 → nová osoba, na kterou přejde jmění se stává členem skupiny od 16. 3. 2010 (pokud není samostatnou osobou povinnou k dani).

  • Pokud by došlo k zániku osob, které jsou členy v různých skupinách, a jejich jmění přejde na nově vytvořenou osobu nebo člena některé ze skupin, nestane se tato osoba, na kterou jmění přejde, členem žádné skupiny, ale stane se plátcem, a to od prvního dne následujícího po dni zániku členů skupin, pokud v okamžiku jejich zániku není samostatnou osobou povinnou k dani. Pro účely tohoto ustanovení se samostatnou osobou povinnou k dani rozumí osoba, která v době zániku člena skupiny není nově vytvořenou osobou ani členem skupiny, tj. je to již „existující“ osoba, člen jiné skupiny nebo osoba, která není členem ani žádné jiné skupiny. Pokud je samostatnou osobou povinnou k dani postupuje se podle 6.2.5. Přihlášku k registraci je povinna podat do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku.
Příklad:

Zánik člena C skupiny č. 1 je k 1. 3 . 2010, zánik člena G skupiny č. 2 je k 12. 3. 2010 → nová osoba, na kterou přejde jmění se stane plátcem od 13. 3. 2010 (pokud není samostatnou osobou povinnou k dani).

6.2.5 Zánik člena skupiny - § 95a odst. 8 ZDPH

Pokud přejde jmění zanikajícího člena na osobu, která je v době zániku osobou povinnou k dani, tj. není nově vytvořenou osobou ani členem skupiny, nestane se tato osoba členem skupiny; stává se plátcem, a to od prvního dne následujícího po dni zániku člena skupiny. Přihlášku k registraci je povinna podat do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Do skupiny může být následně začleněna standardním postupem, pokud jsou splněny podmínky podle § 95a odst. 3 zákona o DPH.

Příklad:

Zánik člena skupiny 1. 3 . 2010 → osoba povinná k dani, na kterou přejde jmění se stává plátcem od 2. 3. 2010.

Pokud zanikne člen skupiny s likvidací, nebude nadále splňovat vymezení spojené osoby nezbytné pro členství ve skupině a skupina je povinna oznámit danou skutečnost správci daně, který následně zruší formální členství zaniklého člena.

6.2.6 Nárok na odpočet daně při přistoupení osoby povinné k dani - § 95a odst. 9 ZDPH

Jestliže jako člen skupiny přistoupí osoba povinná k dani, je skupina oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně podle § 74 odst. 1 ZDPH. Nárok na odpočet daně skupina uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni přistoupení daného člena.

6.3 Zdaňovací období - § 99 ZDPH

Zdaňovacím obdobím skupiny je kalendářní měsíc.

6.4 Daňová identifikační čísla (DIČ)

Pokud správce daně zjistí, že jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky, skupinu zaregistruje a vydá zastupujícímu členovi osvědčení o registraci skupiny, spolu s příslušným počtem stejnopisů tohoto osvědčení pro jednotlivé členy skupiny. Skupině bude přiděleno speciální DIČ pro účely DPH ve formátu CZ699nnnnnk, kde "nnnnn" je pořadové číslo a "k" je kontrolní číslice. Registrace k DPH jednotlivých členů skupiny se zruší ke dni předcházejícímu vzniku jejich členství ve skupině.

Pro účely správy DPH i související mezinárodní spolupráce bude správce daně považovat skupinu jako samostatnou osobu povinnou k dani, za niž jedná zastupující člen. Daňová rozhodnutí ve věcech skupiny budou doručována pouze zastupujícímu členovi.

V systému VIES (VAT Information Exchange System) bude skupina uvedena pod nově vydaným DIČ, k němuž budou přiřazeny identifikační údaje zastupujícího člena. V registru plátců DPH zde budou navíc uvedeni i ostatní členové skupiny. Původní DIČ jednotlivých členů již nebudou pro účely DPH platná.

6.5 Daňová přiznání, souhrnná hlášení

Za skupinu podává daňová přiznání a souhrnná hlášení její zastupující člen.

Právo a povinnost podat přiznání k DPH jednotlivých členů skupiny za prosinec (resp. poslední čtvrtletí) předcházející vzniku skupiny již má skupina. Přiznání k DPH podává zastupující člen u svého místně příslušného správce daně s tím, že budou podána samostatně za každého člena skupiny (na přiznání k DPH budou uvedeny údaje o původním plátci DPH).

Obdobně se bude postupovat v případě podávání dodatečných přiznání na DPH u jednotlivých členů za období před vznikem skupiny, pokud budou podávána po vzniku skupiny.

Při podání posledního přiznání za skupinu před jejím zrušením je třeba vycházet z ustanovení § 5c odst. 3 zákona o DPH. Jedná se o povinnost podat daňové přiznání za skupinu, která již v okamžiku podání daňového přiznání neexistuje. Proto jsou povinni členové skupiny při jejím zrušení dohodou určit osobu, na kterou tato povinnost přejde (tzn., že touto určenou osobou bude buď dosavadní zastupující člen skupiny nebo některý jiný dosavadní člen skupiny, který bude členy skupiny určen). Daňové přiznání za skupinu podá určená osoba u svého místně příslušného správce daně v okamžiku podání přiznání.

6.6 Zrušení skupiny a ukončení členství jednotlivých členů ve skupině - § 106a ZDPH

Ze stejných důvodů jako u registrace skupiny a přistoupení členů do skupiny, kdy bylo nastaveno základní datum k prvnímu dni kalendářního roku (s ohledem na pravidla uplatňování nároku na odpočet daně, která se určují vždy pro celý kalendářní rok), tak ke zrušení skupiny a dále i k ukončení členství jednotlivých členů skupiny dochází k poslednímu dni kalendářního roku. Tento den je nastaven z důvodu úpravy a vyrovnání odpočtu daně, která plátce provádí za kalendářní rok v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku.

Nastavením ukončení skupiny k poslednímu dni kalendářního roku je zabezpečeno, že skupina musí existovat alespoň po určité období (minimálně jeden kalendářní rok). Obdobné pravidlo je z tohoto důvodu aplikováno i pro rušení členství jednotlivých osob ve skupině.

Registrace skupiny bude moci být zrušena nejdříve po uplynutí jednoho kalendářního roku od data její registrace.

6.6.1 zrušení registrace skupiny - § 106a odst. 1 ZDPH
  • Správce daně zruší registraci skupiny k 31. 12. běžného kalendářního roku, jestliže skupina nejpozději do 31. 10. běžného kalendářního roku podá žádost o zrušení registrace.
Příklad:

Žádost podaná 27. 7. 2010 → registrace zrušená k 31. 12. 2010.

  • Správce daně zruší registraci skupiny k 31. 12. následujícího kalendářního roku, jestliže skupina podá žádost o zrušení registrace po 31. 10. běžného kalendářního roku.
Příklad:

Žádost podaná 21. 11. 2010 → registrace zrušená k 31. 12. 2011.

6.6.2 zrušení členství osoby ve skupině - § 106a odst. 2 ZDPH
  • Správce daně zruší členství osoby ve skupině také k 31. 12. běžného kalendářního roku, pokud skupina podá žádost o vystoupení člena ze skupiny nejpozději k 31. 10. běžného kalendářního roku.
Příklad:

Žádost o vystoupení člena ze skupiny podaná 27. 7. 2010 → členství zrušeno k 31. 12. 2010.

  • Správce daně zruší členství osoby ve skupině k 31. 12. následujícího kalendářního roku, pokud skupina podá žádost o zrušení registrace po 31. 10. běžného kalendářního roku.
Příklad:

Žádost o vystoupení člena ze skupiny podaná 21. 11. 2010 → registrace zrušená k 31. 12. 2011.

6.6.3 zrušení členství osoby ve skupině - § 106a odst. 3 ZDPH

Skupina může podat žádost o vystoupení člena ze skupiny, který přistoupil do skupiny jako neplátce (dle § 95a odst. 4 ZDPH) nejdříve po uplynutí jednoho roku od data, kdy se stal členem skupiny.

Příklad:

Žádost o přistoupení podaná 8. 2. 2010 → přistupující osoba se stává členem skupiny od 1. 5. 2010 → žádost o vystoupení může být podaná nejdříve 1. 5. 2011.

6.6.4 nesplnění podmínek stanovených v § 5a - § 106a odst. 4 a 5 ZDPH

V případě, kdy skupina nebo člen skupiny přestane splňovat podmínky stanovené v § 5a ZDPH (např. členové skupiny přestanou být spojenými osobami), je skupina povinna tuto skutečnost oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

  • Správce daně následně zruší registraci skupiny, respektive členství osoby ve skupině k 31. 12. běžného kalendářního roku, pokud skupina oznámí, že nesplňuje (resp. člen skupiny nesplňuje) podmínky pro členství nejpozději do 31. 10. běžného kalendářního roku.
Příklad:

Skutečnost o nesplnění podmínek skupiny (resp. člena skupiny), která nastala 1. 8. 2009 → oznámení správci daně do 16. 8. 2009 → registrace skupiny (resp. členství osoby ve skupině) zrušena k 31. 12. 2009.

  • Pokud tuto skutečnost skupina oznámí po 31. 10. běžného kalendářního roku, zruší správce daně registraci skupiny (resp. člena skupiny) k 31. 12. následujícího kalendářního roku.
Příklad:

Skutečnost o nesplnění podmínek skupiny (resp. člena skupiny), která nastala 12. 11. 2009 → oznámení správci daně do 27. 11. 2009 → registrace skupiny (resp. členství osoby ve skupině) zrušena k 31. 12. 2010.

6.6.5 neplnění zákonných povinností - § 106a odst. 6 ZDPH

Správce daně je oprávněn zrušit registraci skupiny k 31. 12. kalendářního roku v případě, kdy tato neplní své zákonné povinnosti (peněžního i nepeněžního charakteru, např. nebude podávat daňová přiznání).

6.6.6 zrušení registrace plátce - § 106a odst. 7 ZDPH

Správce daně zruší registraci plátce, který se při vzniku skupiny nebo přistoupením stává členem skupiny, a to z důvodu, že plátcem se stává skupina jako celek. Registrace plátce bude zrušena ke dni předcházejícímu dni vzniku jeho členství ve skupině.

Příklad:

Den vzniku členství ve skupině od 1. 1. 2009 → zrušení registrace plátce k 31. 12. 2008.

6.6.7 § 106a odst. 8 ZDPH

Zrušení registrací podle § 106a ZDPH (tj. zrušení registrace skupiny, ukončení členství jednotlivých členů i zrušení registrace při vstupu do skupiny) jsou vyjmuta z úpravy stanovené v § 74 odst. 5 ZDPH, který ukládá plátci při zrušení registrace povinnost snížit nárok na odpočet daně z obchodního majetku.

7
6.6.8 § 107 odst. 3 ZDPH

Jestliže bude do skupiny přistupovat osoba identifikovaná k dani, správce daně zruší registraci k DPH osobě identifikované k dani ke dni vzniku jejího členství ve skupině.

7. Vystavování dokladů - § 28 odst. 11 ZDPH

Za plnění uskutečněné skupinou bude členem skupiny, který uskutečnil zdanitelné plnění vystaven daňový doklad, který má obdobné náležitosti jako běžný daňový doklad. Na daňových dokladech budou uvedeny údaje týkající se jména nebo názvu a sídla nebo místa podnikání jednotlivého člena skupiny, který plnění uskutečnil, případně pro kterého bylo plnění uskutečněno (v případě přenesení daňové povinnosti na zákazníka), ale bude uvedeno daňové identifikační číslo plátce - skupiny, pod kterým je skupina registrována.

Z důvodu lepší „identifikovatelnosti“ doporučujeme na daňových dokladech doplnit i údaj, že se jedná o člena skupiny.

8. Daňová evidence - § 100 odst. 5 ZDPH

Všichni členové skupiny musí vést evidenci plnění uskutečněných pro ostatní členy skupiny. Daňovou evidenci za skupinu vede její zastupující člen.

9. Koeficient – způsob krácení odpočtu daně - § 76 odst. 6 ZDPH

Vzhledem k tomu, že pro účely DPH vzniká nový subjekt, pro který neexistují údaje pro výpočet koeficientu za předchozí rok, tak v prvním roce existence skupiny si výši zálohového koeficientu stanoví plátce (skupina) podle předběžného odhadu. Východiskem pro stanovení koeficientu by měly být odpovídající údaje jednotlivých členů.

10. Úprava a vyrovnání odpočtu daně - § 78 a § 79 ZDPH

Práva a povinnosti osob, které se stanou členy skupiny, přecházejí na skupinu (§ 5c odst. 1 ZDPH). Období 5ti let se počítá od okamžiku pořízení majetku osobou, která se následně stane členem skupiny. Je možné, že v důsledku vzniku skupiny dojde ke změně nároku na odpočet daně v důsledku jeho použití, ale toto nemá nijak vliv na běh 5tiletého období. Obdobně to bude fungovat i v případě zrušení společnosti bez likvidace, resp. v případě jakéhokoliv právního nástupnictví.

11. Vracení nadměrného odpočtu - § 105 odst. 2 ZDPH

Vrátit nadměrný odpočet skupině lze jen v případě, kdy ani skupina ani žádný z jejích členů nemá daňový nedoplatek. Přeplatek skupiny (zejména v důsledku nadměrného odpočtu) se použije na úhradu případných daňových nedoplatků členů skupiny.

V souladu s § 105 odst. 2 ZDPH nelze použít postup, kdy se převede přeplatek člena skupiny (např. na dani z příjmů) na úhradu nedoplatku skupiny na DPH, pokud o to člen skupiny sám nepožádá.

V ostatních ohledech se uplatní obecná pravidla stanovená v § 105 ZDPH, takže pokud skupina ani její jednotliví členové daňový nedoplatek nemají (i na jiných daních než DPH), vrátí se nadměrný odpočet skupině do 30 dnů od jeho vyměření na účet uvedený v přihlášce k registraci k DPH pro skupiny.

12. Problematika provozovny ve vztahu ke skupině

Je-li část osoby povinné k dani (v daném případě např. sídlo) ve skupině, uskutečňuje její provozovna umístěná mimo tuzemsko plnění vůči skupině, bez ohledu na to, kterému členovi skupiny je služba poskytnuta (jedno zda zřizovateli či jinému členovi). Zdanitelné plnění mezi provozovnou člena skupiny umístěnou mimo tuzemsko a skupinou (členem skupiny, který je zřizovatelem dané provozovny) nastane, jsou-li naplněny znaky zdanitelného plnění (právní vztah, reciproční plnění, přímé spojení mezi poskytnutou službou a obdrženou úplatou).

V případech, kdy služba poskytnutá zahraniční částí společnosti bude fakturována a poskytnuta jinému členovi prostřednictvím její provozovny ve skupině, přičemž poskytnutí služby nebude relevantní provozovně přiřadit (jako při vykázání dvou plnění, a to 1. vnitropodnikového a 2. vnitroskupinového, jejichž charakter provozovna fakticky nezmění), je služba poskytnutá zahraniční částí společnosti předmětem daně.

Výše uvedená problematika je detailně probrána v zápisu z KV KDP 217/21.01.07, který je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva financí a české daňové správy http://intranet.ds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/KVKDP24012008.pdf

spacer spacer spacer
Nahoru
Probíhá načítání...
Slovník pojmů
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:
Nová registrace Zapomenuté heslo
E-mail zpravodaj

Přihlašte se k odběru e-mailového zpravodaje, který Vás upozorní na novinky našeho serveru

Anketa - hlasovalo 181 lidí

Souhlasíte s návrhem poslanecké sněmovny o zlevnění cen pohonných hmot? I přes to, že návrh nejspíše neprojde přes EU.

Ano 61%
 
Ne 39%
 
Výsledky anket
Vyhledávání v rejstřících
© 1998 - 2014 HAVIT, s.r.o.   |   1241  |    Svět modelek   |   ISSN 1213-7235   |   e-mail: business@center.cz